Litva na dnešní večer připravuje uzavření posledního reaktoru své jediné jaderné elektrárny Ignalina. Krok vynucený Evropskou unií vyvolává obavy z růstu cen elektřiny v zemi a zvýšení energetické závislosti na Rusku. Litevský premiér však dnes ujistil, že zemi postižené těžkým ekonomickým propadem katastrofa kvůli uzavření elektrárny nehrozí.

Poslední reaktor na Ignalině má ukončit provoz ve 22:00 SEČ. Reaktory v Ignalině jsou stejného typu jako reaktory v ukrajinském Černobylu, dějišti nejhorší jaderné nehody v historii z roku 1986. Litva se zavázala uzavřít Ignalinu do konce tohoto roku jako podmínku svého vstupu do EU a první reaktor uzavřela již na konci roku 2004.

Analytici předpovídají, že v důsledku uzavření elektrárny porostou ceny elektřiny, což bude další ranou pro padající ekonomiku. Logickým důsledkem bude i zvýšení politicky citlivé závislosti na dodávkách energie z Ruska. Jaderná energie se dosud na produkci elektřiny v Litvě podílela více než 70 procenty a v Evropě byla Litva s tímto podílem druhá po Francii.

Premiér Andrius Kubilius však zachovává klid. "Po uzavření k žádné katastrofě nedojde. Jsme připraveni dodávat tolik elektřiny, kolik bude potřeba," řekl Kubilius agentuře Reuters.

Ministr energetiky Arvydas Sekmokas uvedl, že většinu potřebné elektřiny bude dodávat uhelná elektrárna Elektrenai a další bude dovážena z Estonska a Lotyšska. Plánuje se rovněž dovoz z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Z Ruska však Litva bude rovněž muset k produkci elektřiny dovážet více zemního plynu.

Právě zvýšená závislost na ruském plynu je důvodem k obavám z energetické bezpečnosti země. "Zvýšená závislost Litvy na dovozu ruského plynu po uzavření Ignaliny rozhodně zvyšuje rizika," uvedla Swedbank, která je přední bankovní institucí v zemi.

Litva plánuje postavit novou jadernou elektrárnu, ta však má stát nejdříve v roce 2018. Vláda přiznává, že účty domácností za elektřinu se v roce 2010 zvednou o plnou třetinu. Podle analytiků by uzavření Ignaliny mohlo snížit hrubý domácí produkt Litvy až o 1,5 procentního bodu a zvýšit inflaci o jeden procentní bod. To ještě zhorší situaci ekonomiky, kde se po letošním propadu HDP o 15 procent čeká příští rok další pokles o čtyři procenta.