Ruské vojenské jednotky i nadále zůstanou v Arménii, až do roku 2044

Rusko a Arménie dnes podepsaly dokument o přítomnosti ruských vojsk v kavkazské zemi až do roku 2044. Ministři obrany v přítomnosti prezidentů obou zemí Dmitrije Medveděva a Serže Sargsjana, se dohodli během pátečního dopoledne, píše agentura ITAR-TASS.

Pronájem vojenské základny Gjumri Rusko podepsalo v roce 1995, tehdy na pětadvacet let. Nová smlouva toto období prodloužuje na dalších 49 let. Navíc ruské armádě je rozšířena i funkce.

"Bylo prodlouženo fungování ruské základny v Arménii, ale byla rozšířena také její geografická a strategická odpovědnost," řekl arménský prezident. Vysvětlil, že doposud základna sloužila jen pro operace uvnitř země, nyní ale budou moci bojové letouny a vojáci operovat mimo hranice země. Rusko, které se podílí na ochraně arménských hranic, zde má pět tisíc vojáků, stíhačky MiG-29 i protivzdušné rakety S-300.

Moskva má své vojáky také ve dvou separatistických regionech sousední Gruzie (Jižní Osetii a Abcházii), kde začala budovat své základny po pětidenní válce s Gruzií v roce 2008 vedené o kontrolu nad Jižní Osetií.

Medveděv po schůzce s Sargsjanem ujistil, že Rusko bude nadále udržovat v oblasti mír. "Je úkolem Ruska jako největšího a nejmocnějšího státu v regionu udržovat v oblasti pořádek a mír," citují ho agentury.

Arménští činitelé ocenili smlouvu jako záruku ruské podpory v případném novém konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem kvůli spornému území Náhorního Karabachu, enklávy obývané převážně Armény. Na dotaz, zda by Rusko podpořilo Arménii, kdyby Ázerbájdžán splnil hrozbu a snažil se získat enklávu zpět, Medveděv odpověděl, že Rusko bude dále působit v oblasti jako prostředník.

"Nemáme ani mír, ani válku," řekl arménský prezident. "Je to špatné, že není mír, ale alespoň není válka. "A pokud jde o gruzínskou válku, odpověděl: "V roce 2008 jsme prošli obtížným obdobím a nechceme, aby se podobné události opakovaly."

Rusko a Arménie dnes podepsaly také dohodu o stavbě nových energetických bloků v jaderné elektrárně, která zajišťuje pro Arménii kolem 40 procent elektřiny.

Ruský prezident by se měl v Arménii také zúčastnit informativní schůzky Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Tato vojenská organizace Rusko pojí s šesti bývalými republikami Sovětského svazu - Arménií, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem. Tentokrát by politici měli prý jednat o etnických nepokojích v Kyrgyzstánu.