Íránští a ruští inženýři v sobotu začali vkládat jaderné palivo do jaderného reaktoru v Búšehru v jižním Íránu, informovaly tiskové agentury. Založení paliva je klíčový krok ke spuštění elektrárny, reaktor tím však ještě aktivní nebude. Agentura AP tento krok označila za milník teheránského jaderného programu, který se uskutečňuje navzdory sankcím OSN.

Během následujících deseti dnů bude dovnitř reaktoru, a poté do jeho jádra, vpraveno 163 palivových článků odpovídající 80 tunám uranového paliva. Poté potrvá nejméně ještě jeden měsíc, než se odtud elektřina dostane do íránských měst.

Za symbol íránského odporu a trpělivosti označil elektrárnu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Salehí. "Navzdory všem tlakům, sankcím a nesnázím, které nám způsoboval Západ, jsme svědky nastartování největšího symbolu íránských mírových jaderných aktivit," řekl Salehí novinářům na tiskové konferenci uspořádané uvnitř elektrárny.

Zúčastnil se jí také šéf ruské jaderné agentury Rosatom Sergej Kirijenko, který také nešetřil slovy chvály na adresu Íránců, a zdůraznil, že Rusko vždycky bylo stoupencem projektu. "Odpočítávání jaderné elektrárny v Búšehru začalo, gratulujeme," řekl Kirijenko.

Otevřený vzdor vůči sankcím OSN

Pro stoupence tvrdé linie v íránském vedení dokončení jaderné elektrárny znamená symbol otevřené vzdoru proti sankcím OSN, které usilují o aspoň zpomalení íránských jaderných ambicí. Íránské vedení hodlá během soboty uspořádat při této příležitosti celonárodní oslavy.

"Toto zahájení operace je pro Írán velkým úspěchem. Ukazuje to také odhodlání Íránu a jeho schopnost vyvíjet aktivity spojené s jaderným programem," uvedl podle AP konzervativní zákonodárce z Teheránu Džávad Karímí.

Podle odborníků spuštění elektrárny, jejíž výstavba přišla na miliardu dolarů, nepřiblíží Írán k výrobě jaderné bomby, jelikož Rusko bude pro reaktor dodávat obohacený uran a vyhořelé palivo naopak bude odvážet. Právě tento materiál by mohl Írán využít k výrobě plutonia pro jadernou zbraň, čehož se mezinárodní společenství obává. Rusko, které s dokončením elektrárny pomáhá, slíbilo zajistit bezpečnost operace.

Výstavba reaktoru začala již v roce 1977

Teherán hlásá, že jeho jaderný program je čistě mírový, a naprosto nemá v úmyslu jaderné zbraně produkovat. Západ tomu ale nevěří, požádal Rusko, aby operaci v Búšehru odložilo, ale Moskva to odmítla.

Íránský jaderný program je dlouhodobě terčem kritiky západních států. Navážení paliva do Búšehru přišlo asi měsíc poté, co ministři zahraničí Evropské unie schválili balík tvrdých sankcí proti asijské zemi. Opatření jdou výrazně nad rámec těch, která v červnu přijala Rada bezpečnosti OSN. Podobný krok učinil na začátku července i americký prezident Barack Obama.

Výstavba lehkovodního reaktoru o výkonu 1000 megawattů byla zahájena před islámskou revolucí, v roce 1977 s pomocí německé firmy Siemens. Tehdy se počítalo s dokončením v roce 1981. V době íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 byl ale projekt pozastaven. V roce 1995 uzavřel Írán kontrakt o dostavbě s Ruskem. Stavba reaktoru byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 procenta až 3,6 procenta.


ANIMACE: Věda, nebo zbrojní program? Proklikejte se íránskými jadernými reaktory