jorg-haider-gesto-rakousko__192x128_.jpgNevypočitatelný, nezastavitelný, nejúspěšnější extremista a populista Evropy. Tak nazývali Haidera, jehož charisma mu vždy dokázalo zajistit dostatek příznivců. V uplynulých letech však přece jen zmírnil svou rétoriku a zaujal umírněnější postoje, například v kampani před letošními volbami nekladl důraz na xenofobní a protipřistěhovalecká témata.

Nicméně ještě na jednom z mítinků tvrdil, že Rakousko by mělo na svých severních, východních a jižních hranicích obnovit režim ostrahy, jaký tam byl před rozšířením schengenského prostoru, aby se snížila importovaná kriminalita.

V sobotních ranních hodinách po automobilové nehodě zahynul.

Více o nehodě Jörga Haidera

Dokud bude Temelín, Češi do EU nepatří

Haider svého času vystupoval i proti rozšíření EU na východ, přijetí České republiky podmiňoval zrušením Temelína a zřeknutím se Benešových dekretů. Několikrát se střetl i s někdejším českým premiérem a předsedou ČSSD Milošem Zemanem.

Vyhlídka na přítomnost tohoto "enfant terrible" rakouské politiky v rakouské vládě po volbách v roce 1999 přiměla státy EU k diplomatickým sankcím, k nimiž se přidala i Česká republika, a k přerušení diplomatických a politických kontaktů s Rakouskem.

Politický comeback

Nyní se tedy chystal k návratu do politiky a do Vídně, když jeho strana Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), která se v dubnu 2005 odštěpila od Strany svobodných (FPÖ), získala v letošních volbách 10,7 procenta hlasů, což bylo o sedm procent víc, než před dvěma lety. Její triumf byl překvapivý, neboť se ještě nedlouho před volbami pohybovala na hranici volitelnosti.

Čtěte také o nedávných volbách v Rakousku

Do čela zemské vlády v Korutanech nastoupil Haider v dubnu 1999 (znovuzvolen v roce 2004), a předtím ji vedl již v letech 1989 - 1991.

V parlamentních volbách v letech 1994 a 1995 jeho někdejší Svobodní (FPÖ) překročili práh dvaceti procent a potvrdili postavení třetí nejsilnější strany.

Vedení FPÖ převzal, když v roce 1986 dokázal porazit bývalého předsedu Norberta Stegera. Změna ve vedení strany sice tehdy znamenala konec pro koalici FPÖ s Sociálnědemokratickou stranou Rakouska (SPÖ) na spolkové úrovni, Haiderem nastolený populistický a nacionalistický kurs ale začal FPÖ přinášet úspěchy ve volbách. Již v listopadu 1986 dosáhla zisk téměř deset procent.

Pravicový nacionalista

V čele strany měl neotřesitelnou pozici. Se vzestupem své hvězdy si vysloužil pověst nacionalisty a extremisty, protože ve svých výrocích často překračoval pomyslné hranice. Po vstupu FPÖ do vládní koalice přišly politické sankce zemí EU vůči Rakousku, trvající přes půl roku.

K jejich ukončení nakonec přispělo to, že Haider na svou předsednickou funkci v únoru 2000 rezignoval a stal se pouze "oblastním politikem". Silný vliv ve straně si však udržel.

Jeden z nejbohatších rakouských politiků Haider se narodil 25. ledna 1950 v hornorakouském Bad Goisernu. Formování jeho politických názorů prý ovlivnil otec, který se angažoval v nacistických organizacích Hitlerjugend a SA. Během právnických studií na Vídeňské univerzitě na přelomu 60. a 70. let Haider začal dělat politickou kariéru v mládežnické organizaci FPÖ, Kruhu svobodné mládeže. Jeho další dráha na politické výsluní má základy právě v Korutanech, které byly od té doby jeho doménou a oporou zároveň. V roce 1976 se oženil se s Claudií rozenou Hofmanovou a měli dvě dcery. Věnoval se horolezectví.