Běloruský prezident Alexandr Lukašenko nevydrží u moci celých pět let, řekl v Evropském parlamentu ve Štrasburku poražený kandidát v kontroverzních běloruských volbách Aljaksandr Milinkevič, kterého podpořili nejvyšší představitelé EP. Poslanci také chystají na čtvrtek rezoluci, která má mezi jiným vyzvat k zopakování běloruských voleb.
V Bělorusku nejde o jednodenní revoluci, ale o revoluci v myslích lidí, kteří musejí uvěřit tomu, že demokracie může zvítězit, řekl Milinkevič a zdůraznil, že mnoho Bělorusů již překonalo strach z represí. "Potrvá to možná měsíce, možná rok, ale Lukašenko určitě nevydrží pět let," řekl předák běloruské opozice a zdůraznil, že "občana Lukašenka" neuznává za prezidenta.
Podle předsedy zahraničního výboru EP Elmara Broka a předsedy výboru pro vztahy s Běloruskem Bogdana Klicha "je pryč čas slov a nastal čas činů". EP bude ve čtvrtek hlasovat o rezoluci k Bělorusku, která podle Klicha vyzve k opakování nynějších voleb. Nevyzve k novým, protože by to znamenalo uznání posledního hlasování, řekl Klich při společné tiskové konferenci s Milinkevičem. Je třeba dát Bělorusům najevo, že nejsou sami, dodal Brok.
Poté, co summit EU odsoudil 24. března průběh běloruských voleb, měli by ministři zahraničí unie v pondělí vyhlásit zákaz udělování víz do zemí EU asi 30 běloruským představitelům, včetně Lukašenka. Milinkevič i Brok dnes zdůraznili, že tento seznam měl zahrnovat stovky lidí podílejících se na represích.
Milinkeviče pozval předseda Evropského parlamentu Josep Borrell, který ocenil jeho odvahu zúčastnit se voleb, které EP označil za zcela nedemokratické. Desítky poslanců uvítaly běloruského předáka šálami v bílé a červené barvě s anglickým nápisem Solidarita s Běloruskem. Červenobílá byla vlajka Běloruska, kterou Lukašenko zakázal.
"Musíme udržovat tlak na běloruskou vládu," řekl dnes ve Štrasburku rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, jehož země EU nyní předsedá. Vyslovil se pro podporu demokratických sil a občanské společnosti v Bělorusku a pro propuštění lidí zadržených kolem voleb. Postavil se nicméně proti ekonomickým sankcím a izolaci země.
Rovněž Milinkevič odmítl ekonomické sankce, protože "postihnou především lidi na ulici, a ne režim". Postavil se i proti návrhu na zvýšení poplatků za víza do EU, protože by si je běžní Bělorusové nemohli dovolit.
Podle něj potřebuje Bělorusko krátkodobou pomoc, jakou je podpora lidí postižených represemi. Například studentům vyhozeným ze škol, kterých je asi 500, nabídly pomoc ČR, Slovensko, Polsko a další země, řekl. Pokud jde o dlouhodobou pomoc, vyzval k podpoře médií neovládaných vládou - rozhlasového či televizního vysílání, tisku i internetu.
Připustil, že EU je pro Bělorusko vzdáleným cílem, ale zdůraznil, že by mělo mít stejně dobré vztahy jak s Ruskem, tak i s unií. V Rusku takový přístup špatně přijímají, poznamenal.
