Je to nejjasnější objekt na obloze vyjma Slunce a Měsíce. Je to planeta, kde den trvá déle než rok. Venuše však v poslední době přitahuje vědce z jiného důvodu. Je to "tlakový hrnec", který názorně ukazuje, kam až může dospět globální oteplování způsobované skleníkovým efektem.
Právě atmosféru Venuše, tvořenou z 97 procent oxidem uhličitým, má zkoumat evropská sonda Venus Express. Ta se včera po pětiměsíčním letu dostala na oběžnou dráhu kolem této planety nazvané po římské bohyni krásy, lásky a plodnosti.

Letoví kontroloři Evropské vesmírné agentury (ESA) včera ráno zažehli hlavní motor 1,3 tuny těžké sondy, aby snížili její rychlost a umožnili její zachycení v gravitačním poli Venuše. Venus Express se ještě během devětačtyřicetiminutového manévru dostala za planetu a mimo spojení se Zemí. Po deseti minutách se zase objevila a rádiem sdělila, že se manévr povedl a že je na oběžné dráze.

Děsivý skleníkový efekt

V příštích týdnech se Venus Express postupně dostane na takovou orbitu, z níž bude moci začít s průzkumem.
"Naším hlavním cílem je studovat procesy, které se uskutečňují v atmosféře Venuše," uvedl šéf planetárních misí ESA Gerhard Schwehm. "Téměř všechny přístroje nám budou podávat informace o složení, teplotním profilu a proudění v atmosféře," dodal.

Venuše prošla ve svých dějinách globálním oteplováním, které zvedlo průměrnou teplotu na povrchu planety na 467 stupňů Celsia. Ďábelské podmínky dotváří tlak, který je na povrchu devadesátkrát vyšší než na Zemi.
Badatelé si od výzkumu slibují, že jim pomůže lépe chápat logiku klimatických změn na Zemi.
"Země může zajisté učinit velmi nepříjemné kroky v témže směru jako Venuše, ačkoli se pravděpodobně nedostane tak daleko jako ona," uvedl fyzik Fred Taylor z Oxfordské univerzity. "Jde ale o to, že se tím směrem pohybujeme a že mnohé z činitelů a mechanismů jsou stejné. I změna v průměrné teplotě o několik stupňů Celsia může na Zemi způsobit pohromu."

Zkoumání Venuše pomůže ověřit počítačové modely, které předpovídají klimatické změny, jež nastanou v důsledku skleníkového efektu na modré planetě.
"Venuše je mimořádným testem pro modely atmosférické fyziky, které máme na Zemi," prohlásil Andrew Coates z londýnské Mullardovy laboratoře pro výzkum vesmíru.

Divoké sopky

Fyzik Taylor se domnívá, že skleníkový efekt na Venuši vyvolala před stovkami miliónů let vulkanická činnost. Sopky chrlily ohromné množství oxidu uhličitého, který pak v atmosféře zachytával sluneční záření a zvyšoval teplotu planety. Voda na povrchu, odpařující se v důsledku rostoucí teploty, pak opět přispívala k dalšímu pohlcování slunečního záření.
Na rozdíl od Venuše na Zemi hlavní nebezpečí představuje spalování fosilních paliv. Ale podobně jako na Venuši i na Zemi hrozí bludný kruh. Zvyšování teploty by mohlo uvolnit nesmírné zásoby oxidu uhličitého vázaného ve zmrzlé půdě. To by zhoršilo skleníkový efekt a následně i globální oteplování. Klimatické změny by byly tak výrazné, že by v příštích staletích nešly zastavit, obávají se vědci.

Od sondy očekávají i odpovědi na další otázky. Záhadou třeba zůstává, proč mnohem rychleji než sama planeta rotují vrchní vrstvy atmosféry. Oblaka se tam ženou rychlostí 300 kilometrů v hodině. Venuše je pomalejší: kolem své osy se otočí jednou za 234 pozemských dnů. Kolem Slunce oběhne za 225 pozemských dnů, což znamená, že den je tam delší než rok.

Venus Express je po 12 letech první sonda, která Venuši prozkoumá. V letech 1990 až 1994 u ní bádal americký Magellan, který zmapoval radarem většinu planety.