Dosavadní brazilská prezidentka Dilma Rousseffová byla těsně znovuzvolena hlavou státu. Vyplývá to z oficiálních údajů po sečtení 98 procent hlasů odevzdaných v druhém kole prezidentských voleb. Levicová politička v nich získala 51,45 procenta, zatímco její centristický protikandidát Aécio Neves si připsal 48,55 procenta hlasů. Neves už Rousseffovou nemůže předstihnout.
Rousseffová byla v mimořádně dramatickém hlasování mírnou favoritkou. Dosavadní hlava státu v prvním kole počátkem října získala 44 procent hlasů a nyní voliči potvrdili, že bude stát v čele největší latinskoamerické země další čtyři roky.
Rousseffová, která odvolila v jihobrazilském Porto Alegre, slibovala v předvolební kampani pokračování štědrých sociálních programů v rámci státem kontrolované ekonomiky. Neves se naopak prezentoval jako člověk změny. Sliboval hospodářské reformy, kterými chtěl usměrnit ochranářskou ekonomiku a poskytnout centrální bance více nezávislosti.
Dilma Rousseffová má přezdívku železná dáma - pro energičnost, neváhá veřejně plísnit ministry, ale i pro enormní pracovní nasazení. První žena v čele Brazílie se většinu prezidentského mandátu těšila vysoké popularitě a ani loňské demonstrace, největší za 20 let, ani nedávný skandál kolem polostátní firmy Petrobras, ani špatné hospodářské výsledky jí nesebraly dost bodů na to, aby nebyla znovuzvolena do čela sedmé největší ekonomiky světa.
Narodila se 14. prosince 1947 v Belo Horizonte brazilské matce a bulharskému komunistickému imigrantovi.
Již na střední škole se zapojila do marxistického hnutí a ve 20 letech, když studovala ekonomii na univerzitě v Belo Horizonte, se poprvé vdala, za spolubojovníka Cláudia Linharese.
V roce 1969 stála u zrodu guerillové skupiny VAR Palmares, za což byla v roce 1970 zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení.
Po třech letech za mřížemi jí byl trest snížen na dva roky a byla zbavena politických práv na 18 let. V roce 1977 dokončila studia ekonomie a dva roky nato stála u zrodu Trabalhistické demokratické strany.
Přízeň voličů si tato někdejší radikální levicová aktivistka, která v 70. letech strávila tři roky ve vězení za účast v guerillovém hnutí bojujícím proti diktatuře, získala mimo jiné sociálním programem Bolsa Família, v překladu Rodinná kapsa. Tento projekt, zahájený už v roce 2003, změnil životy milionům chudých a nyní se týká více než pětiny z dvou set milionů obyvatel Brazílie. Letos v květnu Rousseffová oznámila desetiprocentní navýšení příspěvků, ač inflace činí necelých sedm procent.
Slabým článkem čtyřleté vlády Rousseffové se ukázala být ekonomika. Zatímco v roce 2010 činil růst HDP 7,5 procenta, loni byl sotva dvouprocentní a letos se čeká téměř nulový. "Růstový model zaměřený na domácí spotřebu se vyčerpal," odkazují experti na vládní programy, jež udělaly z milionů chudých střední třídu. Podle ekonomů vláda zanedbala podporu investic a nebezpečný růst inflace. Rousseffová také nyní před volbami slíbila výměnu ministra financí Guida Mantegy, jenž je v úřadě od roku 2006.
Do prezidentského křesla pomohl Rousseffové před čtyřmi lety tehdejší prezident a její kolega ze Strany pracujících Luiz Lula da Silva, za jehož vlády byla ministryní energetiky a šéfkou jeho úřadu. První dva roky si jako prezidentka držela více než 70procentní popularitu, ale loni v červnu musela čelit demonstracím statisíců lidí protestujících proti rostoucím cenám v dopravě, obrovským výdajům na MS ve fotbale a budoucím olympijským hrám, nebo zkorumpovanému státnímu aparátu.
Krátce před volbami vypukl skandál kolem polostátní energetické firmy Petrobras, jejíž uvězněný exředitel Paulo Roberto Costa při výslechu spojil padesátku vysokých politiků, kteří údajně žádali v minulém desetiletí podíl z kontraktů Petrobrasu, se svou korupční kauzou. Byli mezi nimi prý i předseda Senátu Renan Calheiros, předseda sněmovny Henrique Alves či ministr energetiky Edson Lobao. Rousseffová, v letech 2003-2010 členka správní rady Petrobrasu, tvrdí, že o ničem nezákonném nevěděla.
