Vleklá krize, jíž procházela americká astronautika v posledních letech, by mohla skončit: poprvé po šesti letech Kongres schválil rozpočet kosmické agentury NASA bez obvyklých tahanic a škrtů. Podle serveru Space News na letošní fiskální rok dostane 19,5 miliardy dolarů, což je o 200 milionů více než v předchozím roce.

Ještě důležitější ale je, že Kongres přitom přijal dokument s názvem NASA Transition Authorization Act of 2017 (Zákon o přeměně NASA v roce 2017), který nově určuje směřování kosmické agentury v příštích desetiletích.

Konec drahého přešlapování na místě

Pokud se podaří jeho záměry uskutečnit, mělo by skončit období, kdy americká astronautika při vynakládání velkých částek peněz prakticky přešlapovala na místě a USA by ve vesmíru opět měly jednoznačné cíle.

"Rozpočet je výsledkem diskusí mezi představiteli obou politických stran, jejichž společnou snahou byla úspěšná budoucnost národního kosmického programu," uvedl Brian Babin, republikánský předseda senátního podvýboru pro vesmír. "Mám radost z toho, že dokument klade důraz na stabilitu dlouhodobých cílů naší astronautiky."

Podobného názoru je také jeho republikánský kolega Lamar Smith: "Podpořili jsme odvážné vize, které budou formovat americkou budoucnost ve vesmíru a udrží nás na první pozici při jeho výzkumu."

"Dokument určuje jasný cíl, kterým je Mars," dodává k tomu demokratický kongresman Bill Nelson. "Ukládá také rozvíjet komerční aktivity ve vesmíru a pokračovat ve vývoji již rozpracovaných raket a kabin, na nichž se už teď pracuje po celých Spojených státech."

Ne všichni demokraté ovšem byli nadšení. "Ten zákon vůbec není dokonalý," prohlásila senátorka Eddie Bernice Johnsonová. "Chybí v něm důraz na studium Země a Slunce".

Rozpočet i dokument by měl ještě schválit prezident, komentátoři ale neočekávají žádné problémy.

Nové úkoly pro Orion

Kongresmani především podpořili vývoj a využití nové kosmické lodi Orion a jejího raketového nosiče SLS, který v minulosti trpěl častými finančními škrty, odklady a zmateným rozhodováním o jejich využití. Uložili NASA prozkoumat možnosti Orionu při dopravě amerických astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS), tak aby nemusela spoléhat na zatím stále velmi nejistou náhražku v podobě soukromých kosmických lodí.

Problém je, že SLS má být schopen dopravovat lidi do vesmíru až v roce 2021. Orion sice už ve vesmíru byl, ale bez posádky, protože jeho provizorní nosič Delta IV Heavy není certifikovaný pro pilotované lety. Využití Orionu pro lety k ISS je tak především otázkou nosiče – buď urychleného dokončení SLS, nebo získání jiné rakety pro dopravu na nízkou oběžnou dráhu. SLS nejenže není hotový, ale je určen především pro lety do vzdálenějšího vesmíru.

NASA má také prozkoumat náklady na případné další prodlužování životnosti Mezinárodní kosmické stanice do roku 2024, 2028 a 2030 a způsoby, jak ji efektivněji využít pro výzkum, komerční účely i přípravu letů do vzdáleného vesmíru.

Návrat na Měsíc

Orion byl původně vyvíjen jako velitelský modul pro univerzální kosmickou loď Constallation, která měla sloužit k vybudování základny na Měsíci a pilotovanému letu na Mars. Už od roku 2012 by dopravovala astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici. Po nástupu prezidenta Baracka Obamy však byl program Constellation v říjnu 2010 bez náhrady zrušen a Američané zůstali odkázáni na ruské lodě Sojuz. Později byl v tichosti obnoven vývoj Orionu – ale s nízkým stupněm priority, nedostatkem peněz, a navíc se musel oficiálně přejmenovat na Multi-Purpose Crew Vehicle.

Obamova administrativa před pilotovanými lety a výzkumem planet upřednostňovala klimatický výzkum a studium asteroidů. Ty také měly být jediným konkrétnějším cílem amerických astronautů po dokončení Orionu: po prvním zkušebním obletu s astronauty kolem Měsíce měla být loď použita pro výzkum asteroidů. Žádné další konkrétní plány pro ni neexistovaly.

To všechno má NASA Transition Authorization Act of 2017 změnit. V oddíle IV. jednoznačně říká, že "NASA povede pilotovaný program včetně vývoje SLS a Orionu, který umožní lidem prozkoumat Mars a další kosmická tělesa." Pilotovaný výzkum Marsu může být mezinárodní, ale přesto americký: "V zájmu dosažení cíle může prezident přizvat partnery z programu ISS a z dalších národů pod americkým vedením."

Dokument také na několika místech naznačuje, že americká pilotovaná astronautika se opět začne intenzivně zajímat o Měsíc, který z jejích plánů v předešlém období zcela vypadl. Definuje pojem "cislunární prostor", který zahrnuje vše mezi Zemí a povrchem Měsíce a má se stát oblastí trvalé přítomnosti Američanů. Záměr vrátit už během 20. let americké astronauty na povrch Měsíce zazněl i ze strany Trumpovy administrativy.