Čtvrtek 18. června 2015 se stal historickým dnem, který se zapsal do dějin Hongkongu. Tamní legislativní rada odmítla návrh přímé volby hlavního představitele Hongkongu v roce 2017, který prosazoval Peking.
Nepopulární volební reforma se tak odkládá.
Vyvrcholila další etapa zápasu o budoucnost zvláštní administrativní zóny, která vešla pod čínskou správu v roce 1997.
První tři předsedové hongkongské vlády v letech 1997 až 2013 byli voleni speciálním volebním výborem složeným z 1200 prověřených a Pekingu oddaných voličů. I přes tuto velmi pečlivou choreografii byly ale poslední volby docela dramatické. Jasný favorit Henry Tang byl nakonec poražen těsnou většinou, která se na poslední chvíli přiklonila k jeho rivalovi CY Leungovi.
Svobodné volby byly na programu jednání s Čínou po mnoho let. Právo na demokratické volby zaručuje hongkongská miniústava, ale bohužel nestanoví, kdy a jak by k této volbě mělo dojít. Rozhodnutí stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců, které bylo zveřejněno 31. srpna 2014, vyvolalo v Hongkongu zděšení a bylo příčinou spontánních protestů v ulicích Hongkongu, které vedly k blokádě centra města po 79 dní.
Kritici pekingskému návrhu vytýkali, že se nejedná o přímou demokracii, ale o falešnou hru na demokracii. Nelíbilo se jim, že 5 milionů řádných voličů by mělo na výběr jen ze dvou až tří předem vybraných kandidátů. Ty měl vybírat speciální Nominační výbor o 1200 členech. Peking se zachoval jako chytrá horákyně. Na papíře sice povolil Hongkongu svobodné volby, ale současně si zachoval naprostou kontrolu nad celým volebním procesem. Protesty v ulicích města bohužel neměly kýžený výsledek. Hongkongská vláda plně podpořila návrh Pekingu a odmítla jakýkoliv kompromis.
Plán Pekingu však mohl nabýt platnosti pouze po schválení hongkongskou legislativní radou. Ta má celkem 70 poslanců a k přijetí reformy bylo potřeba dvoutřetinové většiny, tudíž alespoň 47 hlasů. Rozložení sil v parlamentu nebylo pro hongkongskou vládu příznivé. Všech 27 prodemokratických poslanců svorně tvrdilo, že budou hlasovat proti. Historické hlasování se očekávalo až v pátek, protože každý ze 70 poslanců měl právo na patnáctiminutové vystoupení.
Proto bylo velkým překvapením, že k hlasování došlo již ve čtvrtek odpoledne. Prodemokratické síly nezklamaly a připojil se k nim i jeden provládní poslanec. Návrh reformy byl odmítnut v poměru 28 : 8. Opět velké překvapení. Jak je možné, že většina provládních poslanců opustila hlasovací sál?
Vysvětlení se různí. Prý se jednalo o nedorozumění. Poslanec Lau Wong Fat z mocné skupiny venkovských klanů se prý necítil dobře, a tak opustil sál. Další provládní poslanci ho následovali, chtěli všichni volit společně. Předseda parlamentu potvrdil, že podle pravidel muselo k volbě dojít do pěti minut od zaznění gongu. V sále zůstalo dostatečné množství poslanců a hlasování se uskutečnilo. Provládní poslanci teď vyjadřují lítost nad tím, že se hlasování nezúčastnili. Bude zajímavé, jak se k celé věci postaví čínská vláda. Ještě před hlasováním zaznívala z Pekingu temná varování, že pokud reforma neprojde, bude to mít vážný dopad na budoucnost Hongkongu.
Mnoha lidem v Hongkongu se ale ulevilo. Nepopulární volební reforma se odkládá. A boj o demokracii pokračuje.
