Čína rozmístila své stíhačky na jednom ze sporných ostrovů v Jihočínském moři, kde již dříve instalovala raketové systémy země-vzduch. S odvoláním na nejmenované americké představitele o tom informovala televize Fox News. Jistý americký činitel podle agentury Reuters uvedl, že Peking na sporný ostrov posílá své vojenské letouny pravidelně. Americké Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) zase oznámilo, že Peking instaloval na sporných ostrovech v Jihočínském moři radarová zařízení.

Americké výzvědné služby zjistily, že na ostrově Woody, který je součástí sporných Paracelských ostrovů, jsou čínské stíhačky J-11 a JH-7. Na stejném ostrově Čína instalovala dvě baterie pokročilého protileteckého systému HQ-9, poznamenala stanice Fox News.

Informace o stíhačkách se dostala do médií v době, kdy se čínský ministr zahraničí Wang I ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Wang měl původně na programu také návštěvu Pentagonu, ta ale byla zrušena. Americké ministerstvo obrany sdělilo, že důvodem odřeknutí schůzky v Pentagonu je nesoulad v programu.

Radarové systémy byly umístěny na Spratlyho ostrovech v Jihočínském moři, uvedlo Středisko pro strategická a mezinárodní studia na základě satelitních snímků. Umístění radarů se konkrétně týká útesů Gaven, Hughes, Johnson South a Cuarteron a podle CSIS by mohlo být klíčové pro efektivní kontrolu této strategicky významné oblasti.

Čína u útesů v Jihočínském moři vybudovala umělé ostrovy a poté na nich začala stavět infrastrukturu – ranveje, přístavy a další prvky.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing prohlásila, že ke zprávě CSIS nemá žádné specifické informace, ale že Čína má na zmíněnou oblast svrchované právo. "Je právem Číny budovat stavby na svém vlastním území," řekla mluvčí Chua. "Rozmísťováním nezbytných obranných zařízení na příslušných ostrovech a útesech v Jihočínském moři projevuje Čína pud sebezáchovy," dodala.

CSIS uvedlo, že nové radary významně zvýší schopnost Číny sledovat leteckou dopravu v jižní části Jihočínského moře, což doplní monitorování severních oblastí moře z existujících zařízení.

Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. V praxi si nárok uplatňuje rozmísťováním vojenských sil a budováním opěrných bodů v oblasti Spratlyho a Paracelských ostrovů. To vyvolává kritiku, protože podobné nároky na určité oblasti si činí i Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam.