Na likvidaci části syrských chemických zbraní se budou podílet soukromé společnosti Veolia z Francie a finský Ekokem AB. Vyhrály totiž veřejnou soutěž a zakázku získaly, oznámila v pátek Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Vývoz chemických zbraní ze Sýrie se v posledních týdnech protahuje: původně se hovořilo o tom, že by chemikálie měly být zničeny do poloviny tohoto roku.
Organizace OPCW se obrátila na privátní sektor loni v listopadu, když možnost zneškodnit asi 500 tun chemikálií a milionů litrů odpadních vod či tekutého odpadu na svém území odmítly Albánie a Norsko a zdráhavě se k tomu postavila i belgická vláda.
Na zničení tohoto množství chemických zbraní organizace vyčlenila 40 milionů eur (1,1 miliardy Kč).
Veolia je světovým lídrem v oblasti vodního hospodářství, zabývá se ale také odpadovým hospodářstvím či energetikou. Ekokem je jednou z největších finských společností, pokud jde právě o odpadové hospodářství.
Zájem o účast na likvidaci části syrských chemických zbraní projevilo celkem 14 soukromých společností, například i firmy Airbus Defense & Space z Francie, Augean Plc a Remondis z Británie, Vector LLC z Ruska, švýcarský Dottikon AG či německý Verein.
OPCW loni na podzim přijala plán na zničení syrských chemických zbraní mimo Sýrii do poloviny roku 2014. V něm se počítá s tím, že ze Sýrie bude odvezeno celkem asi 1300 tun nebezpečných látek.
První chemické zbraně byly v syrském přístavu Latákíja přeloženy na dánskou loď na začátku ledna. Až jich bude víc, plavidlo by je mělo převézt do italského přístavu, kde budou přeloženy na palubu amerického plavidla MV Cape Ray, vybaveného zařízením pro zničení látek na moři.
Vývoz syrských chemických zbraní je oproti harmonogramu v několikatýdenním skluzu. Podle syrské vlády je příčinou zpoždění hlavně špatná bezpečnostní situace v zemi.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada přistoupil na zničení svých zásob bojových plynů po chemickém útoku u Damašku loni v srpnu, při němž zahynulo více než 1400 lidí.
Režim se od útoku distancoval, s likvidací ale souhlasil, aby se vyhnul hrozbě vojenského zásahu ze strany Spojených států.
