Přes 50 tureckých vojenských letounů v noci na úterý bombardovalo pozice bojovníků radikální Strany kurdských pracujících (PKK) na severu Iráku. Přes 40 jich prý zabily, uvedly zahraniční tiskové agentury.

Do sousední země rovněž pronikli příslušníci tureckých speciálních jednotek, kteří tam podnikli krátce trvající pozemní operaci, napsala turecká agentura Dogan. Intenzivní ostřelování i pozemní akce byly reakcí na nedělní útok, při kterém na jihovýchodě Turecka zahynulo 16 vojáků.

Podle tureckých médií zasahovaly v Iráku dvě jednotky příslušníků speciálních složek podporované ze vzduchu vojenskými letouny. Pronásledovali prý asi dvacetičlennou skupinu radikálů. "Šlo jen o krátkodobé opatření s cílem zabránit teroristům, aby uprchli," citovala agentura AP nejmenovaného tureckého vládního představitele.

I v noci na úterý se stíhačky F-16 a F-4 zaměřily na kurdské bojovníky, kteří měli na svědomí nedělní útok. Operace začala v pondělí kolem desáté hodiny večer a pokračovala až do čtyř hodin do rána. Letouny údajně zasáhly bojové pozice PKK, tábory radikálů i sklady zbraní a potravin.

V turecké provincii Igdir dnes došlo k dalšímu bombovému útoku, tentokrát na minibus. O život při něm přišlo 14 policistů. Podle agentury Anadolu jsou kurdští rebelové podezřelí, že odpálili výbušninu ve chvíli, kdy oblastí projíždělo vozidlo převážející pracovníky celního úřadu. Ti mířili k hranicím Turecka s Ázerbájdžánem, kde kurdští povstalci předtím několik jiných celních úředníků unesli.

Víkendový útok u obce Daglica v blízkosti hranic s Íránem a Irákem byl zřejmě nejkrvavější od červencového ukončení příměří mezi Ankarou a PKK. Smrt 16 vojáků způsobil údajně výbuch bomby nastražené u silnice a následná přestřelka. Šest příslušníků armády utrpělo při útoku zranění, žádný z nich prý ale není v ohrožení života.

Turecké letectvo v reakci na atentát již v pondělí zaútočilo na PKK na celkem 23 místech v Turecku. V okresu Yüksekova v jihovýchodní provincii Hakkari armáda údajně zahájila také rozsáhlou pozemní akci.

Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984 a ozbrojený boj si vyžádal asi 40.000 lidských životů. V roce 2012 začala mírová jednání s tureckým státem a až do začátku nynějších násilností konflikt prakticky ustal díky vyhlášenému příměří.

Při obnovení bojů mezi PKK a bezpečnostními složkami od letošního července zahynulo již více než 200 lidí. Mezi oběťmi je asi 100 vojáků a policejních důstojníků. V Turecku nyní panuje citlivá politická situace.

V zemi se 1. listopadu uskuteční předčasné volby, které prezident Recep Tayyip Erdogan vypsal, protože se jeho vítězné Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) nepodařilo sestavit koaliční vládu.

Kritici obviňují Erdogana, že obnoveného násilí využívá k tomu, aby vyděsil voliče a ti pak nevolili prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP). Tím se prý Erdogan snaží získat hlasy pro svou AKP. HDP v červnových volbách výrazně posílila a poprvé v historii se dostala do sněmovny.