Ruské letecké útoky v Sýrii míří hlavně na opoziční skupiny a podkopávají snahy o mírové řešení konfliktu, řekl v pátek novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Upozornil také, že ruská letadla opakovaně narušila vzdušný prostor Turecka, tedy členské země Severoatlantické aliance. Takové situace jsou podle něj pro alianci nepříjemné a zvyšují riziko v oblasti.
"NATO jednoznačně podporuje snahy o dojednání mírového řešení syrského konfliktu," zdůraznil generální tajemník aliance. Intenzivní ruské útoky, mířící především na opoziční skupiny v Sýrii, podle něj úsilí o politické řešení podkopávají.
V Ženevě byly ve středu po necelém týdnu přerušeny syrské mírové rozhovory, a to až do 25. února. Moskva předtím nepřímo odmítla žádost syrské opozice o zastavení útoků a šéf delegace syrské vlády, která se těší ruské podpoře, opozici obvinil, že chtěla rozhovory opustit. Opoziční představitelé svou další účast podmiňovali především zlepšením humanitární situace v zemi.
Posilování ruské vojenské přítomnosti v Sýrii podle Stoltenberga také mění strategickou rovnováhu v regionu. "Proto vyzývám ke klidu, deeskalaci a politickému řešení," poznamenal.
Útoky ruských letadel také přispívají k rostoucímu riziku proto, že opakovaně narušují vzdušný prostor Turecka, tedy člena aliance. Ankara z toho Rusko obvinila naposledy minulý týden. Moskva teď naopak tvrdí, že Turci se chystají v Sýrii k vojenské operaci. Vztahy obou zemí se výrazně zhoršily především poté, co Turci loni v listopadu jedno z ruských letadel nad hranicí se Sýrií sestřelili. Stroj podle nich i podle NATO narušil turecký vzdušný prostor, Rusové to odmítli.
Stoltenberg jedná s EU
O lepší spolupráci Evropské unie a Severoatlantické aliance v otázkách, jako jsou hybridní hrozby či stabilizace Blízkého východu, chce v pátek Stoltenberg diskutovat s ministry obrany zemí EU na jednání v Amsterodamu. Při příchodu před novináře ocenil, že o kooperaci obou organizací je v nynějším náročnějším bezpečnostním prostředí v Evropě zvýšený zájem.
Generální tajemník připomněl oznámení Spojených států o podstatném zvýšení výdajů na vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Podle Stoltenberga to znamená, že aliančních cvičení v regionu se bude moci účastnit více vojáků, bude snadnější vytvořit potřebnou infrastrukturu a zajistit v regionu předběžné rozmístění tanků, obrněných vozidel a další těžké techniky.
Větší spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance by měla být jednou ze změn také před blížícím se aliančním summitem ve Varšavě letos v létě.
"Je to důležitý signál a součást přizpůsobování aliance novému, náročnějšímu bezpečnostnímu prostředí," podotkl v pátek Stoltenberg.
NATO se od svého summitu ve Walesu snaží posílit východoevropské země, které se cítí ohroženy změnou chování Ruska, především v souvislosti s jeho postupem na Ukrajině.
Alianční vojáci nemají být v oblasti rozmístěni trvale, častěji se však v regionu budou účastnit nejrůznějších cvičení. V oblasti má být také rozmístěna technika tak, aby ji mohly spojenecké jednotky v případě potřeby rychle využít.
Stoltenberg v pátek v souvislosti s alianční reakcí na zhoršení situace ve světě opět ocenil, že evropské země NATO loni prakticky zastavily propad obranných výdajů. Podle něj je to sice jen první krok, nicméně začátek cesty správným směrem.
Ministři obrany zemí EU mají v pátek na své neformální schůzce v Amsterodamu na programu také diskusi o současných unijních vojenských operacích a misích.
