Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Golanské výšiny zůstanou navždy v rukou Izraele a že nadešel čas, aby to svět konečně uznal. Židovský stát větší část tohoto území Sýrie obsadil po sedmidenní válce v roce 1967. Netanjahuovy výroky vyvolaly zlobnou reakci Sýrie.

Netanjahu svůj výrok pronesl před začátkem zasedání svého kabinetu na Golanských výšinách, které je vůbec prvním zasedáním izraelské vlády v této oblasti. Premiér přitom vyjádřil pochybnost nad tím, že by se Sýrie někdy mohla vrátit do situace před nynější devastující občanskou válkou.

Izraelský premiér podle agentury AP rovněž řekl, že se nebude stavět proti diplomatickému úsilí stabilizovat Sýrii, pokud to nebude na úkor bezpečnosti Izraele. Zdůraznil přitom, že hranice se každopádně měnit nebudou a že je načase, aby svět už konečně uznal svrchovanost Izraele nad Golanami.

Agentura Reuters poznamenala, že Netanjahuovo páteční vyjádření je signál pro USA a Rusko, že strategické výšiny by měly být vyjmuty z jakékoliv dohody o ukončení již pět let trvající války v Sýrii a o budoucnosti této země.

Syrské ministerstvo zahraničí si na slova předsedy izraelské vlády stěžovalo generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a Radě bezpečnosti, oznámila AP. Podle Damašku jsou Netanjahuovy výroky "neomalené" a "provokativní". Sýrie vyzvala mezinárodní společenství, aby "vyhnalo Izrael z okupovaných syrských Golan".

Podle premiéra, který o věci v neděli telefonicky hovořil s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, by nakonec měly být ze syrského území vytlačeny "síly Íránu, Hizballáhu a Islámského státu (IS)".

Írán, který patří mezi hlavní nepřátele židovského státu, a libanonské hnutí Hizballáh, podporované Teheránem, stojí za syrským prezidentem Bašárem Asadem v boji s protivládními povstalci a s IS.

Podle politických komentátorů si Netanjahu výroky ke Golanským výšinám záměrně načasoval před plánovaným jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o Sýrii. Vojenské a diplomatické zásahy Moskvy hrají v tamním konfliktu důležitou roli, dodal Reuters.

Větší část Golanských výšin Izrael obsadil téměř před půlstoletím po sedmidenní válce a později anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo. Sýrie kontroluje na Golanských výšinách asi 510 kilometrů čtverečních, Izrael okupuje 1200 čtverečních kilometrů. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, na kterou dohlíží Sýrie, je nárazníkové pásmo, jež střeží mezinárodní pozorovací mise OSN (UNDOF). Na izraelské straně působí v rámci UNDOF také několik českých vojáků.