Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal první dekret po nedávném vyhlášení výjimečného stavu. Nařídil v něm uzavřít více než tisíc soukromých škol a na 30 dnů rozšířil období, kdy podezřelý smí být zadržován bez vznesení obvinění. Uvedla to v sobotu agentura Anadolu. Výjimečný stav byl v Turecku vyhlášen v reakci na pokus o státní převrat z minulého týdne, platit má tři měsíce.

Erdoganovo Turecko je na rozcestí, tvrdí politoložka. Buď vsadí na demokracii, nebo Evropu zaplaví turečtí uprchlíci - čtěte ZDE

Erdogan v zemi vyhlásil výjimečný stav ve středu. Pokus o převrat si minulý týden vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i 24 pučistů.

První dekret s Erdoganovým podpisem nařizuje uzavřít 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení, upřesnila státní agentura Anadolu.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Tyto instituce jsou podezřelé ze styků s muslimským duchovním Fethullahem Gülenem, který žije v exilu ve Spojených státech. Erdogan označuje Gülena za strůjce neúspěšného převratu, o který se pokusila turecká armáda.

Personální čistky ve státních institucích v Turecku se mezitím dotkly už více než 50 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce, či odvoláni z funkcí. Přes 11 tisíc lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Za mřížemi se ocitlo mimo jiné skoro 300 příslušníků prezidentské stráže, což je zhruba desetina této elitní jednotky, a také 126 generálů a admirálů.

Ankarský prokurátor Harun Kodalak v sobotu v tureckých médiích oznámil, že ze zatčených pučistů bylo v rámci vyšetřování "v první etapě osvobozeno zhruba 1200 vojáků". Zdůraznil přitom, že jde "výlučně o řadové vojáky", bez hodnosti.

Erdogan evropským kritikům represí v sobotu odpověděl, že trpí protitureckými předsudky, kterými se řídí. "Pokud můj lid, má země bez ustání žádá trest smrti, pokud to říkají představitelé národa ve sněmovně, pak musím respektovat tento požadavek. V demokracii suverenita patří lidu," řekl televizi France 24 k varování, že zavedení trestu smrti by ukončilo naděje na vstup Turecka do Evropské unie.

"Evropa nás nechává čekat u dveří už 53 let. Žádná jiná země během vyjednávání o vstupu do EU nezažila tolik utrpení, stejně jako v otázce zrušení víz," poznamenal Erdogan. Připomněl také, že Turecko posloužilo unii jako štít chránící Evropu před přívalem migrantů. "Dali nám sliby, ale nedodrželi je," dodal.