Ve východním Aleppu obklíčeném syrskou vládní armádou a bombardovaném ruským letectvem docházejí poslední zásoby potravin a také léků a lékařského vybavení. Humanitární organizace ve čtvrtek rozdaly obyvatelům poslední potravinovou pomoc a další se nemůže do města kvůli bojům dostat. Podle představitelů OSN hrozí 250 tisícům civilistů na východě Aleppa hladomor.
"Pevně věřím, že se nám podaří odvrátit masové hladovění hrozící tuto zimu," prohlásil v Ženevě Jan Egeland, který pracuje pro OSN a stará se o humanitární pomoc v Sýrii a upozornil, že poslední pomoc dorazila do města na začátku července. "Nemyslím si, že kdokoliv chce, aby čtvr milionu lidí ve východní Aleppu hladovělo," dodal. Egeland doufá, že syrská vláda přeruší boje s povstalci a že Rusko přestane s bombardováním a umožní OSN přivést do města pomoc.
Syrští tygři útočí – pokud jim to Rusové umožní
Rusko, jehož letectvo a poradci pomáhají syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, oznámilo prostřednictvím mluvčího svého ministerstva obrany, že příměří by "nedávalo smysl" ale zároveň ruské ministerstvo zahraniční sdělilo, že Rusko bude pokračovat v "humanitárních pauzách" v bombardování, které podle něj dávají příležitost dopravit do východní části města pomoc. Syrská vláda se nevyjádřila.
Momentálně syrské vládní síly spolu se svými spojenci zatlačují povstalce na jihozápadním okraji povstalci drženého Aleppa a oznámily největší územní zisky za poslední měsíce. Nemají tak zájem na nějaké přímeří. Syrskou ofenzívu vedly podle oficiálního prohlášení "Tygří oddíly," speciální jednotka syrské armády určená pro útočné operace. Údajně se tato jednotka spoléhá při svých akcích na místní podporu – a neváhá spolupracovat ani s těmi, kteří původně byli na straně povstalců či s nimi obchodují.
Na útoku se také výrazně podílely jednotky zahraničních bojovníků, které pomáhají Asadovi - jde o oddíly libanonského Hizballáhu, íránské poradce a také vojáky najaté Afghánistánu či v Pákistánu zřejmě placené z íránských peněz. Postup navíc umožnily nálety ruského letectva, které ochromily poslední trasy povstalců umožňující alespoň občasnou dopravu zbraní a zásob do města. Ruské letouny zničily údajně také několik důležitých povstaleckých skladišť zbraní.
Zdá se, že Asad i Moskva dočasně odložily myšlenku, že smetou povstalce v Aleppu z povrchu země rozsáhlým bombardování a pak teprve nastoupí pozemní jednotky. Kvůli tomu dokonce Ruské přesunulo do středozemního moře svoji jedinou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, křižník Petr Veliký, a několik ponorek, které měly na povstalce vystřelit své rakety. A obyvatele města syrská vláda varovala, aby opustili do pátku své domovy, protože útok se blíží. Podobnou taktiku použily Rusové při dobývání Grozného v roce 1999 z rukou čečenských povstalců.
Bombardování zatím odloženo. Asad nemá vojáky
Důvody změny taktiky Sýrie a Ruska mohou být dva: Damašek a Moskva se možná lekly protestů světa a bojí se, že velký počet civilních obětí by zbytečně poškodil jejich reputaci. Snaha o to, aby představili povstalce jako teroristy a tím ospravedlnily masový útok zatím nebyla příliš úspěšná i když většinu povstaleckého Aleppa kontrolují z větší či menší míry radikální islamisté. Svět se stále spíše zajímá o osud tamních civilistů, kteří nevěří zárukám syrského režimu, že budou moci beztrestně odejít. V minulosti byly zaznamenány útoky na odcházející civilisty a navíc je známo, že Asadova tajná policie i za pomoci mučení "prověřuje" lidi, kteří dlouhodobě žili na územích kontrolovaných povstalci.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Za druhé je pravděpodobné, že syrská armáda stále nemá dost sil na dobytí a udržení povstalecké části Aleppa ani kdyby těžké bombardování zničilo většinu města zabilo část povstalců. Minulý rok zachránila Asadův režim před pádem jen ruská intervence a Asadova armáda stále trpí nedostatkem mužů. Ten se snaží nahradit verbováním vojáků v zahraničí, například v Afghánistánu či Pákistánu, a vytvářením pomocných ozbrojených milic. Výsledkem je ale roztříštěností velení a nedostatek koordinace, což ztěžuje jak boj tak kontrolu dobytého území. I oddíly "Tygrů" museli být přesunuty do Aleppa z jiné části Sýrie, kde nyní chybí v boji proti povstalcům. Výzbroj přitom "Tygrům" dodali Rusové a větší útoky proti povstalcům údajně plánují důstojníci z Íránu, který podporuje Asadův režim.
