Je mi jedno, jestli budou dva státy, palestinský a izraelský, nebo bude jeden společný, prohlásil americký prezident Donald Trump po schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Ohlásil tak faktickou změnu americké politiky na Blízkém východě, která dosud podporovala vznik dvou samostatných států pro Palestince a Izraelce. Proti tomu okamžitě protestovali jak Palestinci, tak některé arabské země. I když Trump prohlásil, že záleží na Palestincích a Izraelcích, jaké řešení si vyberou.

Palestinci prosazují vytvoření dvou nezávislých států, současného izraelského a vznik palestinského státu ze Západního břehu Jordánu okupovaného Izraelem od roku 1967 a z Pásma Gazy, které nyní ovládá hnutí Hamás označované za teroristickou organizaci. Vznik jednoho státu připojením palestinských území k Izraeli by totiž byl nesmírně komplikovaný – vznikla by země, kde by zhruba půl na půl žili Arabové a Židé. Přitom Trump žádá Palestince, aby uznali židovských charakter Izraele.

Palestinci se obávají, že by se pak Arabové v Izraeli stali občany druhé kategorie. Proti je i většina izraelských politiků, kteří se obávají, že by pak Izrael ztratil svůj židovský ráz. Někteří izraelští poslanci navrhují, aby Palestinci ze Západního břehu získali občanství sousedního Jordánska. To spravovalo Západní břeh mezi léty 1948 a 1967, než ho v šestidenní válce získal Izrael. Jordánsko ale prosazuje vznik samostatného palestinského státu. Už nyní žije v Jordánsku výrazná palestinská menšina a palestinské organizace téměř zničily jordánskou monarchii v sedmdesátých letech, kdy je nakonec musela vojensky potlačit jordánská armáda.

Trumpova slova naznačují, že USA nebudou tolik tlačit na Izrael, aby umožnil vytvoření samostatného palestinského státu. Izraelská pravice si to navíc podle izraelského tisku vykládá tak, že je příznivá doba k anexi části území Západního břehu. Na něm už žije přes 400 tisíc židovských osadníků a Izrael chce své osady dále rozšiřovat. Trump rozšiřování osad výrazně neodsoudil, na rozdíl od administrativy svého předchůdce Baracka Obamy. I když vyzval Netanjahua, aby se v záležitosti osad "držel trochu zpátky".

Podle některých komentátorů se ukázalo, že Trump a jeho administrativa se příliš nevyznají ve složitosti palestinsko-izraelského konfliktu. Pokud jde o Blízký východ, Trump se spíše soustředí na zadržování Íránu. Teherán získal v posledních letech v oblasti velký vliv, mimo jiné v Sýrii, Libanonu, Iráku a v Jemenu. S Íránem, který je od roku 1979 nepřátelský vůči USA a kde vládne teokratický režim šíitských kleriků, tedy zástupců menšinové větve islámu, zápasí o vliv v oblasti země vyznávající většinovou sunnitskou verzi islámu v čele se Saúdskou Arábií.

Podle informací amerického listu The Wall Street Journal se Trumpova administrativa snaží arabské spojence USA na Blízkém východě dotlačit k tomu, aby vytvořili vojenskou alianci podobnou NATO. Jejím základem by měly být Saúdská Arábie, Egypt, Jordánsko a Spojené arabské emiráty. Spojené státy by stály stranou, ale novou organizaci zaměřenou na boj proti Íránu by podporovaly. O něčem podobném zatím představitelé USA nikdy neuvažovali.

USA zároveň chtějí, aby nová aliance spolupracovala s Izraelem, zejména pokud jde o výměnu tajných informací. Izrael už s některými z těchto zemí spolupracuje a s Jordánskem a Egyptem má uzavřenou mírovou smlouvu. Saúdská Arábie sice oficiálně neuznává existenci Izraele, ale ve skutečnosti jsou ropné království a židovský stát spojenci. Izrael se totiž obává, že Teherán, který neustále vyhrožuje židovskému státu zničením, vyvíjí jadernou zbraň a že ji proti němu použije.