Ministři životního prostředí členských zemí EU se dnes v Lucemburku sešli, aby jednali o geneticky upravených plodinách a nástupci Kjótského protokolu.
Nedokázali se ale shodnout, zda nařídit Rakousku, aby zrušilo zákaz dvou druhů geneticky modifikované kukuřice.
Evropská komise chtěla, aby ministři rakouský zákaz z konce devadesátých let zrušili. Její návrh ale ministři potřebnou kvalifikovanou většinou ani neodmítli, ani nepřijali.
Česká republika, kterou nakonec místo předem hlášeného ministra životního prostředí Martina Bursíka zastupoval jeho náměstek Jan Dusík, se při hlasování zdržela. Proti návrhu komise se vyslovilo nejméně 14 států.
Pěstování GMO obilnin se rozmáhá
Produkce geneticky modifikovaných obilnin v Evropě od loňského roku zaznamenala významný růst. Plocha osazená GMO plodinami se v roce 2006 rozrostla o 77 procent.
V současnostmi jsou geneticky upravené obilniny vysazeny v Evropě na asi tisíci čtverečních kilometrů. Přestože se plocha osazená geneticky pozměněnými plodinami rapidně zvětšuje, stále dosahuje jen zlomku evropské zemědělské půdy.
Příliš zelené Rakousko
Podle evropské legislativy může členský stát dočasně nějaký geneticky modifikovaný produkt zakázat, pokud to zaštítí novými vědeckými poznatky. Rakouské úřady zatím nenašly důvody, že by kvůli zmiňovaným kukuřicím hrozily nějaké negativní dopady na zdraví lidí a zvířat či životní prostředí.
Rakouský zákaz dovozu a zpracování geneticky upravené kukuřice vyvolal spor se Světovou obchodní organizací (WTO), podle níž to není slučitelné s pravidly WTO, které si na to stěžovalo několik zemí. Záležitost se týká celé unie, pokud by totiž došlo na odvetná opatření, mohla by se vztahovat nejen na Rakousko, nýbrž na celou EU.
Co nahradí Kjótský protokol?
Na programu dnešního jednání byla ještě debata o tom, jak by EU měla postupovat na prosincové mezinárodní konferenci o změnách klimatu na indonéském ostrově Bali. Na ní se bude řešit, co dělat po roce 2012, kdy vyprší Kjótský protokol. Tento dokument z roku 1997 zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Nevztahoval se ale na země jako Čína a Indie, jejichž ekonomika se rozvíjí stále rychleji a které stále víc znečišťují ovzduší.
EU se letos v březnu zavázala, že v rámci boje s klimatickými změnami sníží do roku 2020 emise skleníkových plynů považovaných za jednu z příčin globálního oteplování o 20 procent proti roku 1990. Pokud by se připojily další průmyslové země a jiné velké ekonomiky, pak by to mělo být až o 30 procent.
