V Evropském parlamentu se v pondělí opět po čase objevilo téma takzvaných Benešových dekretů. Stalo se tak při debatě výboru pro občanská práva, kde se probírala diskriminace národnostních menšin v zemích Evropské unie. Nešlo však o snahy sporné dekrety zpochybňovat, což poznamenalo několik řečníků, jako spíše obecně kritizovat princip kolektivní viny a současně i nedávné usnesení slovenských zákonodárců, které poválečné zákonné úpravy obhajuje.
Slovenský parlament v září schválil deklaraci, podle níž prezidentské dekrety, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily občanská a majetková práva německé a maďarské menšiny, jsou na Slovensku nedotknutelné. Podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci.
Slovenský dokument vznikl v reakci na hlasy předáků maďarské menšiny volající po potřebě odškodnění příslušníků maďarské menšiny. Jako jediná se v parlamentu proti postavila Strana maďarské koalice (SMK) zastupující půlmilionovou maďarskou menšinu. SMK text kritizuje, neboť prý potvrzuje princip kolektivní viny. Ostatní namítají, že přímo v dokumentu se tento princip výslovně odsuzuje.
K čemu jsou usnesení, která nemají právní dopad, ptali se poslanci
Několik poslanců výboru EP v pondělí vzneslo otázku, k čemu podobná politická usnesení, která nemají žádný právní dopad, slouží. Maďarská europoslankyně Kinga Gálová poznamenala, že nyní v EU zaznamenáváme zhoršování politického klimatu ve vztahu k národnostním menšinám. Souvisí to podle ní s některými politickými prohlášeními - konkrétně pak zmínila právě deklaraci přijatou slovenským parlamentem. "K čemu slouží taková prohlášení?" položila si otázku.
"Jedna věc jsou Benešovy dekrety, jinou věcí ona deklarace," řekla ČTK zástupkyně SMK v EP Edit Bauerová. Cílem prý nebylo hovořit o dekretech, nýbrž o tom, co na politické scéně ono usnesení vyvolalo. "To do Evropy 21. století nepatří," dodala. Deklarace a okolnosti kolem jejího přijetí vedly k prohloubení už tak napjatých slovensko-maďarských vztahů a ostrým výměnám názorů mezi slovenskými politiky.
"Je to jen jedna ze záminek, aby k tomu, aby se vůbec obecně zvedalo nebo chtělo měnit poválečné uspořádání," řekl ČTK český europoslanec Vladimír Remek (KSČM). Nebezpečné to prý je kvůli tomu, že hrozí přehodnocení poválečného období. "Osobně se domnívám, že pokud zůstane alespoň trochu rozumu v EU, tak tuto otázku už nebude nikdo otevírat," dodal.
Německý europoslanec Posselt otevření otázky uvítal
Otevření otázky naopak uvítal německý europoslanec Bernd Posselt, který ČTK z Mnichova ještě před jednáním řekl, že od výboru pro občanská práva očekává, že bude plnit svou povinnost a prozkoumá, zda dekrety nejdou proti evropským normám a principům. Posselt v Německu vede organizaci vysídlených sudetských Němců.
