Ruská Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila zákon o pozastavení ruské účasti ve Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Pro se vyslovilo všech 418 přítomných poslanců, kteří tak splnili přání ruského prezidenta Vladimira Putina.

Právě Putin v polovině července poslancům zákon předložil. "Smlouva nechrání na dostatečné úrovni zájmy vojenské bezpečnosti Ruské federace," napsal Putin v průvodním dopisu. Rusko přestane podmínky smlouvy z roku 1990 dodržovat 12. prosince, pokud zákon schválí i horní parlamentní komora a podepíše Putin. Je přitom jen velmi nepravděpodobné, že by tyto kroky nebyly splněny.

Rusko prý nebude rychle zvyšovat početní stavy vojsk

Právo rozhodnout o tom, že se země začne podmínkami CFE opět řídit, dává zákon ruskému prezidentovi. Náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij prohlásil, že Rusko ani poté, co se přestane smlouvou řídit, nebude rychle zvyšovat početní stavy svých vojsk na západě země ani na Kavkaze.

"V praktickém smyslu bude rozhodnutí pozastavit účast v CFE znamenat jen konec předávání informací a výměn inspekcí, které k nám sice jezdily po desítkách, ale bez praktických výsledků, které by odpovídaly našim národním zájmům," doplnil jej šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Konstantin Kosačev.

Je to vynucená odpověď na neochotu zemí NATO, tvrdí Rusko

Ruská strana tvrdí, že její krok je vynucenou odpovědí na neochotu zemí Severoatlantické aliance ratifikovat modifikovanou podobu CFE, domluvenou v roce 1999 v Istanbulu. Kosačev zdůraznil, že ruský krok není nevratný, klíč k řešení situace má prý ale nyní v rukou NATO.

Západní země odmítají novou verzi smlouvy ratifikovat do té doby, než Rusko dostojí svému slibu z roku 1999 a stáhne své jednotky z Gruzie a z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané ruskými separatisty. Ruští politici však tvrdí, že tyto otázky nejsou nijak svázány.

Šéf ruského štábu Balujevskij v souvislosti s hlasováním Státní dumy kritizoval i růst počtu vojenské techniky na území pobaltských členů NATO. Pobaltské státy nejsou smlouvou vázány.

Smlouva určuje maximální počty zbraní a techniky

CFE, stanovící maximální počty tanků, děl, obrněných vozidel, bojových letadel a vrtulníků na obou stranách někdejší železné opony od Atlantiku po Ural, byla podepsána v roce 1990. O devět let později byla revidována se zřetelem na zánik Varšavské smlouvy a rozšíření NATO.

Diskuse okolo vystoupení Moskvy ze CFE bývá vnímána více jako projev emancipace Putinovského Ruska než jako skutečnými vojenskými důvody motivovaný krok.