Vůdcem britské Konzervativní strany a opozice se před necelými dvěma roky stal mladý a ve vysoké politice relativně nezkušený poslanec David Cameron. Své spolustraníky tehdy přesvědčil, že má schopnosti, energii a vizi, jak je po třech porážkách v řadě dovést k volebnímu vítězství. Jestli jednačtyřicetiletý politik skutečně uspěje, se ukáže zřejmě až v roce 2009. Nyní přijede jako šéf spřátelené strany do Prahy na sobotní kongres ODS.
Bude to již třetí Cameronova návštěva Prahy (byl zde loni v březnu a v červnu) ve funkci šéfa konzervativců a je dokladem úzkých vztahů mezi jeho formací a ODS. Navíc si dobře rozumí s českým premiérem a předsedou ODS Mirkem Topolánkem, který sám uvedl, že si s londýnským politikem "padli do oka". Britská Konzervativní strana se s ODS dohodla na společném postupu obou stran v evropské politice a dokonce po volbách v roce 2009 hodlají založit novou frakci v Evropském parlamentu.
V tu dobu už ovšem David Cameron nemusí konzervativce vést. Vše záleží na výsledku parlamentních voleb v Británii, které by se mohly konat na jaře téhož roku. Pokud se svým programem "soucitného konzervatismu" - i když nepředstavuje nic převratně nového - uspěje, stane se premiérem. V případě dalšího vítězství labouristů se bude zřejmě poroučet stejně jako jeho předchůdci William Hague, Iain Duncan Smith a Michael Howard.
Cameron má podle vlastních slov "odporně privilegovaný" původ, v čemž mu odpůrci dávají za pravdu. Navštěvoval exkluzivní Eton a v Oxfordu vystudoval politické vědy, filozofii a ekonomii. S Konzervativní stranou je úzce svázán již od roku 1988. Byl mimo jiné poradcem premiéra Johna Majora, po volbách 1992 pracoval v týmu ministra financí Normana Lamonta a na ministerstvu vnitra pro Michaela Howarda.
Než se stal v červnu 2001 poslancem za volební okrsek Witney, dělal novináře. Od června 2003 Cameron zasedal ve stínovém kabinetu a po posledních volbách se stal stínovým ministrem školství. V krátké kampani před stranickými volbami na podzim 2005 hlásal změnu, o jejíž nutnosti nepochyboval u toryů asi nikdo. Vyhrál jasně a preference konzervativců začaly stoupat.
Cameron, který se považuje za přirozeného nástupce Tonyho Blaira, chce vést stranu více do politického středu, což byla osvědčená taktika bývalého labouristického premiéra. "Cameronův efekt" v nárůstu obliby ovšem letos v létě ukončil Gordon Brown a sympatie voličů jsou zase spíše na straně labouristů. A čím dál více se ozývají nespokojené hlasy na hlavu mladého vůdce.
