V roce 1942 šel tehdy osmiletý Moše Bar-Juda za ruku se svým otcem na shromaždiště v rodném městě na Slovensku. Pak se díval, jak nastupuje do transportu, který ho odvážel do nacistického pracovního tábora. Od toho okamžiku už ho chlapec nikdy nespatřil a celých 65 let prožil v nejistotě ohledně otcova osudu. Nyní se díky nově otevřenému nacistickému archivu toto tajemství vyjasnilo, napsala agentura AP.
Bar-Juda, jemuž je dnes 74 let, byl jedním z prvních, kdo získal nacistické dokumenty po více než 60 let ukryté v tajném německém archivu obsahujícím vůbec nejrozsáhlejší registr obětí holokaustu. Archiv prokázal, že otec Bar-Judy, Alfred Kastner, zemřel v plynové komoře ve vyhlazovacím táboře Majdanek v Polsku. Bar-Juda říká, že i přes tragické vyústění je vděčný za to, že konečně má nějaký závěr a dozvěděl se přesné datum, kdy má odříkávat kadiš - židovskou modlitbu za mrtvé.
"Nechci říci, že se cítím hrozně, ani nechci vyslovit slovo šťastný, ale cítím se, jako by se tato otevřená rána konečně zahojila," řekl. "Uzavřelo se to velmi smutně, ale konečně se to uzavřelo."
Digitalizace dokumentů potrvá další 2 roky
Loni v srpnu začala Mezinárodní pátrací služba (ITS) Mezinárodního výboru Červeného kříže, která archiv spravuje, předávat digitální kopie svých dokumentů Muzeu památky holokaustu ve Washingtonu, izraelskému památníku obětí holokaustu Jad Vašem a Institutu národní paměti ve Varšavě.
Rozsáhlý archiv válečných dokumentů v malém německém městě Bad Arolsen otevřel dveře veřejnosti v listopadu. Historikům a těm, kdo holokaust přežili, tak umožnil přístup k záznamům z koncentračních táborů.
Digitalizace zhruba 50 milionů kartotéčních lístků z regálů, které by se roztáhly do délky 26 kilometrů a v Bad Arolsenu zabírají půl tuctu budov, zabere ITS ještě další dva roky. Vzhledem ke zdlouhavosti celého procesu bude muset většina přeživších zájemců o informace počkat ještě několik dalších měsíců, říkají představitelé památníku Jad Vašem.
Dokumenty v Bad Arolsenu vypovídají o osudu 17 milionu lidí
Bar-Juda už svou odpověď dostal. Když si přečetl o otevření archivu, obrátil se na dlouholetou přítelkyni, která pracovala v Jad Vašemu a byla v Bad Arolsenu. Požádal ji, aby se pokusila objevit nějakou informaci o jeho otci. Před dvěma týdny mu byl předán dokument, na němž byla zaznamenána smrt jeho otce. Alfred Kastner, číslo 2802, byl popraven v Majdanku 7. září 1942 - necelých šest měsíců poté, co ho jeho syn viděl odjíždět v transportu.
Ředitel památníku Jad Vašem Avner Šalev říká, že muzeum urychleně zařazuje nové materiály do své databáze v naději na získání dalších odpovědí.
Dokumenty z archivu v Bad Arolsenu - seznamy z transportů, rozkazy gestapa, registry z koncentračních táborů, průkazy nuceně nasazených, záznamy o úmrtích - vypovídají o osudu zhruba 17,5 milionu lidí.
Spojenecké síly začaly shromažďovat tyto dokumentu už před koncem války a příležitostně je předávaly Červenému kříži. Od roku 1955 spravuje archiv v Bad Arolsenu komise ITS složená ze zástupců 11 zemí, která v listopadu souhlasila s jeho zpřístupněním.
