Evropská komise dnes potvrdila, že v roce 2020 by měl podíl biopaliv v pohonných hmotách tvořit deset procent. Po stále větší kritice vědců a některých ekologických organizací však Brusel přitvrdil pravidla pro využití biopaliv. Neměla by přispívat k ničení krajiny, ekologické různorodosti a ve svém důsledku by neměla vést ještě k větším emisím oxidu uhličitého (CO2).
Návrh, který vyvolává odpor průmyslu i odborů, jež se bojí ztráty pracovních míst, musí ještě schválit členské státy EU a europoslanci.
Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?
Biopaliva, která budou využívána v Evropské unii, budou muset splňovat kritéria "udržitelnosti", jinak nebudou brána v úvahu jako obnovitelný zdroj energie. Samotná kritéria zatím nejsou pevně stanovená, ale komise vytyčila některá pravidla pro jejich pěstování. V dohledné době navíc počítá s nástupem biopaliv druhé generace.
Plodiny pod lupou
Hlavní rozdíl mezi současnou generací biopaliv a biopalivy druhé generace spočívá ve využitelnosti rostliny. Zatímco nyní se využívají jen její semena, u vyspělejších paliv se využívá celá rostlina. Lze navíc využít i zemědělské či potravinářské odpady a v delším časovém horizontu bude možné přizpůsobit paliva například požadavkům motorů.
Komise nicméně nehodlá na příchod biopaliv druhé generace čekat a raději se zaměřila na stanovení pravidel pro pěstování plodin určených na biopaliva. Brusel brojí proti pěstování na územích, která slouží jako přírodní úložiště uhlíku. Jde například o mokřiny či lesy. Pokud jsou totiž "rozorána", do vzduchu se laicky řečeno uvolní uhlík a z něj se poté stane oxid uhličitý. Veškerá pozitiva z pěstování biopaliv na takovém místě tak mizí, protože emise CO2 mohou vyrovnat výhody, jež využívání biopaliv znamená.
Biopaliva i škodí, přiznal Brusel
"Takové typy půdy by neměly být přeměňovány na produkci biopaliv," uvedla komise. Stejná pravidla v podstatě platí i pro území, jež se vyznačují velkou ekologickou rozmanitostí. "Toto kritérium počítá s územím, které není výrazně zasažené lidskou činností, nebo které je chráněné národní legislativou," dodává EK.
To samé platí v podstatě i pro pastviny. Brusel jasně uvádí, že farmáři přijdou o dotace, pokud budou plodiny na biopaliva pěstovat na pastvinách. Na pěstování těchto plodin se navíc plně vztahují pravidla, které unie uplatňuje v rámci společné zemědělské politiky.
Jak počítat emise
Navzdory těmto poměrně konkrétním bodům energetického balíčku, zůstává v případě biopaliv řada otevřených otázek. Jednou z nich je i možnost, že "zelené" palivo má horší dopad na klima než například ropa. Podle studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny Paulem J. Crutzenem paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva.
Podle komise je však třeba nejprve stanovit systém, jak emise skleníkových plynů u biopaliv počítat. Jednotlivé členské státy unie by navíc měly rozumně stanovit systém dotací jen tak, aby podporoval biopaliva, která přináší nějaký prospěch. Brusel konkrétně hovoří o biopalivech z odpadů či z rostlinných přebytků.
