Írán se nevzdá práva na jadernou technologii. Před davem desetitisíců Íránců, shromážděných v Teheránu na oslavách výročí islámské revoluce, to dnes prohlásil prezident Mahmúd Ahmadínežád. Připravovanou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN o Íránu označil za cár papíru.
Světovým velmocím, které jednají o případném zpřísnění sankcí proti Íránu, potom doporučil, aby nenapravovaly předchozí omyly další chybou.
"Jaderná záležitost je ukončena. Nepřátelé si mohou pouze pohrávat s cáry papíru a šířit propagandu, ale jinak nemohou dělat nic. Vědí, že íránský národ v otázce jaderných práv neustoupí ani o krok," prohlásil Ahmadínežád v projevu, který vysílala státní televize.
Smrt Izraeli, smrt Americe, volali
Írán vyzval občany, aby účastí na oslavách demonstrovali jednotu Íránců proti Západu. Ahmadínežádův projev si přišly vyslechnout desítky tisíc lidí, velká část jich provolávala hesla o smrti Americe a Izraeli.
Rada bezpečnosti OSN se pokouší Írán přesvědčit, aby se vzdal technologie obohacování uranu, která je využitelná nejen v energetice, ale také ve zbrojení. Západ v čele s Amerikou podezírá Írán, že usiluje o výrobu nukleárních zbraní. To ale Teherán dlouhodobě popírá.
V posledních třech letech obnovil Írán prostřednictvím prezidenta Ahmadínežáda svoji protizápadní rétoriku a agresivní obranu jaderného programu. Konzervativní Ahmadínežád nastoupil do prezidentského úřadu v roce 2005 po umírněném Mohammadovi Chátamím.
V létě do vesmíru
Prezident dnes také oznámil, že Írán v příštích měsících vyzkouší další dva raketové nosiče a v létě prý pošle na oběžnou dráhu kolem Země satelit vlastní výroby.
První íránská zkouška raketového nosiče ze začátku února znepokojila nejen západní země, ale také Rusko. Podle Moskvy to vzbuzuje další podezření o možných vojenských jaderných ambicích Teheránu.
Devětadvacet let od revoluce
Dnes si Íránci státním svátkem připomínají 11. únor 1979, kdy byl islámskou revolucí svržen prozápadní šáh Rezá Pahlaví a k moci se dostali šíitští duchovní. Odstranění šáha předcházely lidové nepokoje, které rozdmýchávalo s požadavkem islamizace státu šíitské duchovenstvo.
Šáh s rodinou uprchl do exilu už v lednu a do Íránu se po patnáctiletém pobytu v Iráku a ve Francii vrátil ajatolláh Rúholláh Chomejní, který se stal vládcem Íránu.
Islámská republika byla vyhlášena 1. dubna, následovala islamizace všech oblastí společnosti a likvidace politických odpůrců. Chomejního po jeho smrti v roce 1989 vystřídal ajatolláh Alí Chameneí, který je duchovním vůdcem země dodnes.
