Íránská Rada dohlížitelů dnes zamítla návrh prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na zvýšení vládní kontroly nad několika polostátními úřady a tím i rozšíření Ahmadínežádových pravomocí. Podle rady, která dohlíží na dodržování ústavy v zemi, prezident k podobným krokům nemá oprávnění, uvedla agentura AP. Spor se týká několika kulturních, hospodářských a technologických úřadů, v jejichž vedení jsou lidé jmenovaní vládou i nezávislí odborníci. Ahmadínežád se počátkem února pokusil nezávislé manažery vytlačit a převzít nad institucemi plnou kontrolu.

Proti tomuto záměru protestoval parlament a připravil i vlastní zákon, který prezidentovi podobný krok výslovně zakazoval. Rada dohlížitelů, která musí posoudit shodu každého zákona s ústavou, ale vrátila návrh parlamentu k dopracování.
Ahmadínežád bez ohledu na běžící legislativní proces vydal dekret, jímž sloučil všechny instituce a převzal nad nimi kontrolu. Podle zástupce rady Abbáse Alího Kadchodajího však toto rozhodnutí "nemá oporu v zákoně, protože prezident nemůže vynášet rozhodnutí přímo, aniž je schválí parlament".

Jedná se už o druhý Ahmadínežádův výrazný vnitropolitický neúspěch od začátku roku. V lednu prezident odmítl podepsat zákon o dodávkách zemního plynu do odlehlých vesnic. Íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který je nejvyšší autoritou ve státě, však Ahmadínežáda přinutil rozhodnutí změnit.

Ahmadínežád se stal íránským prezidentem v roce 2005, když mu funkci vynesla především populistická prohlášení o rozdělení příjmů z prodeje ropy obyčejným lidem. V současnosti se však jeho popularita rychle propadá kvůli slábnoucí ekonomice a nesplněným předvolebním slibům. Ahmadínežáda kritizují i konzervativní kruhy, jejichž podpora byla pro jeho zvolení klíčová. Podle nich se prezident, který bude moci v roce 2009 usilovat o znovuzvolení, příliš soustředil na protiamerickou propagandu a nevěnoval pozornost domácím problémům.