Od roku 1959 vládl komunistické Kubě. V úterý ráno (SEČ) jeho prezidentská éra oficiálně skončila. Internetové vydání oficiálního listu kubánské komunistické Granma oznámilo, že nejdéle sloužící prezident světa Fidel Castro se vzdal úřadu.
V oficiálním oznámení se praví, že jednaosmdesátiletý Castro se už nevrátí do funkce prezidenta, kterou prozatímně nevykonával kvůli svému zdravotnímu stavu. Zda ale bylo bezprostřední příčinou Castrovy rezignace další zhoršení jeho zdravotního stavu, nebylo potvrzeno.
"Mým vroucně milovaným krajanům, kteří mě nesmírně poctili tím, že mě zvolili členem Parlamentu, dávám na vědomí, že se nebudu ucházet, ani nepřijmu - opakuji již nikdy se nebudu ucházet ani nepřijmu - funkci Předsedy senátu, Prezidenta státu a vrchního velitele vojsk." zní klíčová pasáž Castrova dopisu. "Neloučím se s Vámi. Jen si přeju bojovat jako voják za myšlenky. Budu dál psát pod titulkem Postřehy soudruha Fidela. Bude to zbraň s větším účinkem než má arsenal,"
Castro musel před osmnácti měsíci podstoupit operaci zažívacího traktu a od té doby se na veřejnosti neukázal. Jen dvakrát kubánská televize přinesla záběry unaveného starého muže, který se snažil ukázat, že boj s nemocí nevzdává a že je v relativně dobrém zdravotním stavu. Už od července 2006 místo něj vládl bratr Raul.
"USA pomůžou"
Castrův odchod z funkce v úterý přivítal americký prezident George Bush, devátá hlava Spojených států během Fidelovy vlády. "Věřím, že odchod Castra a změna vedení je začátkem obratu Kuby k demokratické společnosti," řekl v úterý agentuře Reuters americký prezident George Bush s tím, že prvním potřebným krokem by bylo propuštění politických vězňů a zahájení budování demokratických institucí.
"To všechno by mělo vyústit v demokratické volby, značně odlišné od těch předchozích. A my v tom kubánskému lidu rádi pomůžeme," dodal Bush.
Zpráva o Castrově rezignaci vyvolá na samotné Kubě podle všeho značné pozdvižení, během úterního dopoledne ale řada Kubánců ještě nic nevěděla, neboť Granma přinesl zprávu ve svém internetovém vydání. Ve floridském Miami, centru silné skupiny kubánských emigrantů ve Spojených státech, Castrova rezignace překvapila málokoho.
"Myslím, že přípravy předání moci Raulovi Castrovi trvaly už delší dobu. Na systému to nic nemění, diktátora střídá jiný diktátor," řekla stanici CNN Janisset Riverová z emigrantské organizace Cuban Democratic Directorate.
Přečtěte si text Castrova dopisu ZDE
Shrnutí éry Fidela Castra najdete ZDE
"Nelpět na postavení"
Castro svou rezignaci naznačoval už před pár týdny, kdy se na Kubě konaly volby. 95 procent voličů v nich odevzdalo hlasy jednotným kandidátům navrženým do parlamentu jedné z posledních komunistických zemí na světě.
"Mou základní povinností je nelpět na postavení a ještě méně překážet v cestě mladším lidem," citovala v prosinci agentura Reuters z Castrova dopisu, který napsal, když byl opět zvolen do parlamentu a mohl se tak znovu v březnu ucházet o úřad prezidenta. Už v lednu přitom sdělil, že není fyzicky schopen stanout před voliči a promluvit k nim.
Ustavující schůze zákonodárného sboru se máuskutečnit 24. února, kdy členové parlamentu zvolí jednatřicetičlennou státní radu a zároveň rozhodnou i o jejím předsedovi. Ten je současně hlavou státu, předsedou vlády a vrchním velitelem armády.
V této souvislosti se sice mluví o šestasedmdesátiletém Raulu Castrovi, stanice BBC ale citovala spekulace, podle nichž by mohlo dojít při volbě k upřednostnění mladší generace. Mezi favority patří zejména šestapadesátiletý viceprezident Carlos Lage Davila.
Castro stál v čele země od roku 1959, kdy jeho skupina revolucionářů svrhla proamerický režim Fulgencia Batisty. Téměř půlstoletí pak rozhodoval o všech aspektech života na Kubě. Pro mnoho Kubánců zůstane "El comandante" i nadále největší autoritou a "garantem nezávislosti Kuby", třebaže v tamních vězeních stále zůstává přes 200 politických vězňů.
Co bude dál? Náznaky změn
Ani po Castrově úředním odchodu nikdo neočekává rychlé provedení hospodářských reforem. Různé náznaky změn tu však jsou. Kubánské vedení například poprvé od šedesátých let údajně naznačilo, že by farmáři mohli dostat půdu, která nyní leží ladem.
V kinech a televizi se zase objevují dokumenty a filmy, které by tam ještě nedávno málokdo čekal. Třeba o tom, jak se východoněmecká Stasi vypořádávala s odpůrci režimu či o kubánských baseballistech, kteří utekli do Spojených států.
Odhadovat možné změny na Kubě a záměry jejích představitelů je přesto i nadále ošidné. Jak upozornil nedávno list The Miami Herald, jisté je jen to, že Havana zůstane vůči svým nepřátelům, především Spojeným státům, i nadále ostražitá.
Podle tohoto listu Kuba rozšířila své špionážní sítě mimo USA a Latinskou Ameriku i do Íránu, Indie, Pákistánu a Turecka.
Fidel Castro v datech
13.8. 1926 - Narodil se v obci Birán (provincie Oriente, dnes Holguín) jako syn plantážníka, původem ze španělské Galicie, a jeho kuchařky.
1947 - Zúčastnil se invaze do Dominikánské republiky.
1948 - Zapojil se do povstání v Bogotě, kde se původně účastnil IX. meziamerické konference.
1950 - Absolvoval právnickou fakultu Havanské univerzity.
26.7. 1953 - Vůdce neúspěšného útoku na Moncadova kasárna v Santiagu.
2.12. 1956 - Velel výsadku lodi Granma na jihovýchodě Kuby, jímž začala partyzánská válka proti Batistově diktatuře.
8.1. 1959 - Triumfálně dorazil do Havany, 17.2. jmenován předsedou revoluční vlády.
17.4. 1961 - V Zátoce sviní na jihu Kuby se vylodilo asi 1500 Castrových odpůrců podporovaných americkou tajnou službou CIA, po třech dnech byla většina z nich pozatýkána.
Únor 1962 - USA vyhlásily obchodní embargo vůči Kubě.
Říjen - listopad 1962 - Karibská krize.
Prosinec 1976 - Castro se stal předsedou státní rady a vlády.
Duben 1980 - Povolil připlutí lodí z Miami, na nichž emigrovalo na 125 000 Kubánců.
Září 1994 - Podepsána dohoda o udělování 20 000 amerických víz pro Kubánce ročně.
Říjen 1997 - Castro potvrdil jako svého budoucího nástupce mladšího bratra Raúla.
Prosinec 2001 - Na Kubu dorazila první dodávka potravin z USA od roku 1962.
31.7. 2006 - Fidel Castro poprvé dočasně předal své pravomoci bratrovi Raúlovi.
19.2. 2008 - Oznámil, že se po téměř půl století ve funkci už nebude ucházet o nejvyšší úřad na Kubě.
Výroky Fidela Castra
"Dějiny mi dají za pravdu." (při vlastní obhajobě, než byl odsouzen na patnáct let za útok na kasárna Moncada v roce 1953)
"Naše revoluce je zelenější než palmy. Vím, že jste neklidní, protože si myslíte, že jsme komunisté, ale říkám vám jasně, my komunisté nejsme...." (v dubnu 1959 v USA)
"Vlast nebo smrt! Socialismus nebo smrt! Zvítězíme!" (hesla kubánské revoluce, jimiž Castro zakončuje své projevy)
"Je naprosto nevyhnutelné demytizovat peníze... Vlastně se je chystáme úplně zrušit." (v roce 1967)
"Vyzývám je všechny, na prvním místě toho šejdíře prezidenta Bushe, dále CIA, 33 orgánů americké rozvědky i tisíce bank na celém světě... Pokud dokážou, že mám konto v cizině, na němž by byl byť jen jediný dolar, budu rezignovat na svou funkci." (v květnu 2006 poté, co časopis Forbes odhadl jeho jmění na 900 milionů dolarů)
"Internet je skutečně jedním z nejlepších výtvorů USA." (březen 2001)
"Jedním z největších přínosů revoluce je ten, že i prostitutky mají vysokou školu." (v dokumentu Comandante od Olivera Stonea z roku 2003)
"Ať se sousedé ze severu nebojí, nemám v úmyslu vládnout do sta let." (26. července 2006 při projevu k 53. výročí útoku na kasárna Moncada v Santiago de Cuba).
