kostunica192.jpgSrbský premiér Vojislav Koštunica v neděli vyzval Spojené státy, aby přehodnotily své rozhodnutí uznat nezávislost Kosova. Pouze v takovém případě může být podle Srbska zaručen návrat k mezinárodním právním normám. Stalo se tak den před plánovaným setkáním Koštunici s ruským prezidentským kandidátem Dmitrijem Medveděvem. Rusko se proti nezávislosti Kosova tvrdě postavilo už před týdnem.

"Spojené státy musí anulovat své rozhodnutí uznat falešný stát na území Srbska a vytvořit podmínky pro Radu bezpečnosti OSN k potvrzení platnosti rezoluce 1244, garantující Srbsku suverenitu a teritoriální integritu," citoval Koštunicu server b92.net.

Speciál serveru ihned.cz o Kosovu čtěte ZDE

Spojené státy mají podle srbského premiéra zodpovědnost za bezpečnostní situaci na Balkáně.

"Zároveň chceme vyjádřit poděkování zemím, které dosud existenci nezávislého Kosova neuznaly. Všechny tyto země brání mír, stabilitu a svobodu jako nejvyšší hodnoty moderního světa," dodal Koštunica.

Zaměstnanci ambasády evakuováni

Americké velvyslanectví v Bělehradě mezitím zahájilo evakuaci části svého personálu poté, co ve čtvrtek skupina několika stovek radikálních demonstrantů napadla budovu ambasády a způsobila požár. Podle stanice BBC opustil velvyslanectví už v sobotu konvoj asi čtyřiceti automobilů, směřující do Chorvatska.

Jak uvedlo velvyslanectví v oficiálním prohlášení, personál by měl zůstat mimo Srbsko asi deset dní.

"Nejsme si dostatečně jistí, že jsou tady naši lidé v bezpečí," uvedl velvyslanec Cameron Munter. Úřad nabídl americkým občanům zdržujícím se v Bělehradě možnost připojit se ke konvoji.

Horký týden nezávislého Kosova

17. února Kosovský parlament schválil jednostranné vyhlášení nezávislosti provincie. Srbsko a Rusko obratem protestovalo. Demonstranti v Bělehradu napadli kameny velvyslanectví USA a Slovinska, u budovy OSN v Kosovské Mitrovici na severu Kosova explodovaly dva granáty.

18. února Nezávislost Kosova uznal jako první Afghánistán. Krátce po něm tak učinily i Spojené státy, Albánie, Francie a Británie. Proti se jednoznačně vyslovilo Rusko, Španělsko, Slovensko, Kypr, Čína a další země. V Srbsku se zvedla vlna protestů, země na protest odvovlala z USA svého velvyslance. Srbský prezident Boris Tadić vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby nezávislost zablokovala.

19. února Kosovský prezident Fatmir Sejdiu přijal pověřovací listiny diplomatů Británie, USA, Francie a Turecka. Kromě rozsáhlých demonstrací skupiny rozzuřených Srbů poničily a zapálily kontrolní stanoviště OSN na hranici mezi Srbskem a Kosovem.

20. února Kosovo uznalo Německo. Srbská vláda se rozhodla podat u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu žalobu na všechny země, které samostatné Kosovo uznají. Demonstrace za účasti asi 3000 lidí v Kosovské Mitrovici.

21. února Největší demonstrace proti nezávislosti Kosova se v Bělehradu zúčastnilo asi 200 000 lidí. Skupina několika set demonstrantů poté napadla budovu amerického velvyslanectví a založila v ní požár. V troskách bylo nalezeno zuhelnatělé tělo, patřící mladému Srbovi, jehož rodina utekla z Kosova. Na kosovsko-srbské hranici několik stovek srbských veteránů zapalovalo pneumatiky a házelo kameny na pořádkové síly, kosovské policii při ochraně stanoviště asistovali vojáci českého kontingentu KFOR.

22. února Asi 5000 odpůrců kosovské nezávislosti napadlo pořádkové síly u mostu přes řeku Ibar v Kosovské Mitrovici. Útočili kameny, láhvemi a světlicemi na policejní jednotky OSN. Srbská policie po útocích posílila ochranu bezpečnostních misí. Proti nezávislosti Kosova demonstrovalo v Podgorici 10 000 lidí.

23. února Dvě demonstrace proti samostatnému Kosovu v Praze, zúčastnilo se asi 500 lidí. EU dočasně stáhla svůj personál ze severu Kosova.