Na kyperském ostrově, rozdělenému už čtyřiatřicet let na dvě znepřátelené části, se po dlouhých sporech rýsuje možná dohoda. Nový kyperskořecký prezident, proreformní komunista Demetris Christofias, se v pátek dohodl s vůdcem turecké části Mehmetem Ali Talatem na obnovení rozhovorů o sjednocení do tří měsíců.
Zároveň schválili otevření zatarasené ulice Ledra v Nikósii, kudy dosud vedla linie, neprodyšně oddělující obě části. Ta dosud byla vnímána jako symbol kyperského rozdělení a její otevření má výrazně překonat vzájemnou nedůvěru. Místo, srovnávané často s Braniborskou bránou v rozděleném Berlíně, je zatarasené s krátkými přestávkami od roku 1958.
Oba politici se setkali v zóně OSN nedaleko letiště v Nikósii, jako zprostřekovatel fungoval zvláštní zmocněnec OSN pro Kypr Michael Möller. "Začala nová éra, naším cílem je najít všestranné řešení," řekl Talat.
Christofias se už před pátečním jednáním vyjadřoval optimisticky o dalších možnostech. V kampani před vyhranými volbami opakovaně zdůrazňoval, že bude s kyperskými Turky hledat společnou řeč. Ti obývají 37 procent z rozlohy ostrova.
Řekové byli proti
Zatímco řecká část Kypru profituje z členství v Evropské unii a úspěšně se rozvíjející ekonomiky, turecká část čeká na lepší budoucnost.
Dobře je to patrné právě ve zmíněné ulici Ledra. V její řecké části vládne čilý ruch, zástupy turistů, jeden obchod vedle druhého. Na turecké straně jsou naopak ulice vylidněné, lidé si stěžují na ekonomický útlum a vysokou nezaměstnanost, kterou nepomáhají srazit ani masivní peněžní dotace z pevninského Turecka.
"Rozdělení nás poškodilo. Pokud ale projeví politici dobrou vůli, určitě se zase naučíme žít bok po boku," doufá Husejn Sonya, pětasedmdesátiletý prodavač z turecké části metropole Nikósie.
Středomořský ostrov je rozdělen od roku 1974, kdy jej obsadila turecká armáda. Reagovala tak na řecký pokus o vojenský puč a snahy o přičlenění ostrova k Řecku. V roce 1983 pak Turci vyhlásili Severokyperskou tureckou republiku, bizarní státní útvar, který uznává pouze Ankara.
Blízko sjednocení byl ostrov už před čtyřmi lety. Plán OSN na konfederativní uspořádání ale tehdy odmítli voliči v řecké části Kypru, následně tedy vstoupila do Evropské unie jen řecká část. Turci přitom tehdejší návrhy jednoznačně podpořili. Řekové ale preferovali federativní uspořádání, nikoli "dva rovné státy".
Hledání kompromisu
Nyní se rýsuje šance znovu položit na stůl kompromisní řešení. Třebaže diplomaté považují páteční jednání za úspěch, bližší dohoda bude vyžadovat čas. Formální rozhovory pod patronátem OSN mají začít do tří měsíců.
Christofias tento týden prohlásil, že současné rozhovory představují jednu z posledních šancí, jak najít mezi znesvářenými komunitami společnou řeč.
"Tentokrát musíme uspět. Další selhání by mělo zničující dopad na naši budoucnost," řekl agentuře Reuters.
Podle pozorovatelů bude vše záležet na vůli obou partnerů nabídnout ústupky.
"Nemusí se nijak milovat, měli by ale najít rozumné řešení," uvedla kyperská historička Maria Hadjipavlouová.
