Jen pomalu a neochotně se vyjadřují čelní rakouští politici k případu dlouholetého věznění a pohlavního zneužívání dcery vlastním otcem v dolnorakouském Amstettenu. Zatímco obvykle zákonodárci poskytují stanoviska i k tragickým událostem, kauzu třiasedmdesátiletého Josefa Fritzla provázelo z jejich strany až do středy mlčení.
Ministr vnitra Günther Platter již v neděli vyjádřil účast podporu obětem, jinak ale kabinet nezaujal k případu stanovisko.
"Na tomto případu není nic rakouského, otřesné lidské činy se odehrávají i v jiných zemích," řekl spolkový prezident Heinz Fischer. Kancléř Alfred Gsenbauer ve středu vyjádřil obavu, že celosvětová mediální pozornost může "vážně poškodit obraz Rakouska a dobrou mezinárodní pověst země".
Jednotliví ministři byli pověřeni úkolem prozkoumat právní normy související s celou záležitostí i činnost všech příslušných úřadů a z případných nedostatků vyvodit závěry a návrhy k nápravě. Mnozí nechtějí být s případem vůbec spojováni. "Čelíme případu těžkého kalibru," citoval list Der Standard mluvčí ministra, který nechtěl být jmenován.
Test DNA: Rakušan je otcem dětí své dcery
Nová fakta: Rakušan měl problémy se zákonem již dříve
Obavy z "efektu Dutroux"
Politici vyjádřili své obavy ve stejný den, kdy kriminalisté připustili, že vyšetřování se zřejmě protáhne na dlouhé měsíce. Fritzl se sice přiznal, že od roku 1984 svou dceru Elizabeth věznil ve sklepních prostorách o rozloze 60 čtverečních metrů a postupně s ní zplodil sedm dětí, z nichž jedno po porodu zemřelo, ale zkoumání dalších souvislostí a detailů podle šéfa zemského kriminálního úřadu Franze Polzera zabere ještě dlouhý čas.
Vyšetřovatelé postupně vynášejí krabice plné předmětů a odesílají je do laboratoří k dalšímu zkoumání. Žádné převratné objevy se neočekávají, ale kriminalisté nechtějí nechat nic náhodě a hodlají prověřit každou sebemenší stopu.
I proto se Rakušané obávají, že jejich zemi může postihnout podobná ztráta dobré pověsti, jaké čelila v devadesátých letech Belgie po odhalení případu Marca Dutrouxe. "V Rakousku se ovšem efektu Dutroux nemusejí obávat," řekl Standardu německý mediální expert Jo Groebel.
Zatímco kauza pedofila Dutrouxe, který v devadesátých letech unesl řadu mladých dívek, z nichž čtyři věznění nepřežily, byla součástí propracované sítě organizovaného zločinu a k její kontroverznosti následně přispěla série justičních selhání, případ z Amstettenu vykazuje jiné rysy. "Označit na jeho základě celé Rakousko za hororovou zemi, je absurdní," dodal Groebel.
Wolfgang Bachmayer, šéf Rakouského institutu pro marketing, říká: "Pro pověst Rakouska není nynější případ samozřejmě dobrý, však se také všude připomíná případ Nataschi Kampuschové a o Rakousku se začíná psát jako o územi podzemních úkrytůú. Ale mezinárodní pověst země tím z dlouhodobého hlediska neutrpí."
Obyvatelé Amstettenu se nicméně podle expertů musí smířit s tím, že jméno jejich města bude ještě dlouho vyvolávat asociace s otřesnými událostmi z Fritzlova sklepa.
Obchodování s tragédií
V samotném městečku zatím pokračuje nejen horečná činnost mezinárodních televizních štábů a fotografů, ale i snaha místních obyvatel o zpeněžení nenadálé "slávy". Podle listu Die Presse probíhá na ulicích čilý obchod s rodinnými fotografiemi, zadarmo už není pro média k dostání nic.
Vedle školních fotografií vězněné Elisabeth a její rodiny se za čtyřmístné sumy v eurech prodávají také "výhodná" místa na balkonech a dalších místech, odkud je dobře vidět "dům hrůzy" Josefa Fritzla.
"Když před dvěma lety došlo k odhalení případu Kampuschová, probíhalo to podobně," řekl podnikatel z okolí, který pronajímá zájemcům vrtulník.
Za archivní snímky rodiny Fritzlových lze podle něj dostat od 4000 eur výše. To je stále o dost méně, než byl loni ochoten zaplatit německý list Bild za snímek Nataschi Kampuschové s údajným ctitelem na vídeňské diskotéce, které údajně stálo 12 000 eur.
Nejisté vyhlídky
Úřady mezitím zvažují, že v rámci ochrany soukromí propůjčí obětem nové identity, napsal německý magazín Spiegel. Elisabeth, její vězněné děti i matka Rosemarie se stále nacházejí v izolovaném oddělení nemocnice, kde byl dokonce připraven speciální kontejner, který má dětem pomoci snést lépe přechod do normálního života.
Lékaři stále zkoumají, jaké fyzické a psychické poruchy si děti po letech v izolaci odnesly. Motorické a řečové schopnosti dvojice chlapců ve věku šesti a osmnácti let v některých ohledech věznění výrazně poznamenalo.
"Třebaže s jinými lidmi se snaží komunikovat ,správnými slovy', mezi sebou se dorozumívají zvláštními zvuky," řekl šéfinspektor Leopold Etz, patřící k zásahové jednotce, která děti vysvobodila ze sklepení.
Zatímco devatenáctiletá dívka, jejíž onemocnění vedlo k odhalení případu, je stále udržována v umělém spánku, její bratři se v nemocnici poprvé setkali s trojicí sourozenců, která byla oficiálně Fritzlem adoptována a vyrůstala v prvním patře domu. Už nyní je podle lékařů jasné, že matka i děti budou potřebovat intenzivní lékařskou péči několik let, její výsledek je podle nich navíc velmi nejistý.
Kriminalisté zatím stále prověřují, zda měl Fritzl spolupachatele nebo alespoň důvěrníka, který byl do případu zasvěcen. Tomu by nasvědčovala skutečnost, že některé stavební úpravy byly ve sklepení provedeny až několik let poté, co byl prostor v roce 1983 zkolaudován. Instalaci dveří vážících 300 kg mohl Fritzl jen těžko provést sám, argumentují rakouská média.
