putin-konec__192x128_.jpgOperace Následník, jak překřtili novináři výměnu na nejvyšším postu v Rusku, definitivně skončila. Dmitrij Medveděv se ve středu poledne ruského času oficiálně ujal v Kremlu prezidentského úřadu.

"Budu pracovat ze všech sil jako prezident a jako člověk, pro kterého je Rusko rodným domem a rodnou zemí," slíbil v projevu krátce po přísaze prezident Medveděv.

Slavnostní obřad se odehrál za přítomnosti přibližně 2000 hostů ve třech sálech Velkého kremelského paláce, přenášely jej velké státní televizní kanály. První do paláce vstoupil Putin, který před tím poděkoval na Chrámovém náměstí kremelské čestné stráži i všem vojákům ruských ozbrojených sil za jejich službu.

FOTOGALERIE - Inaugurace Dmitrije Medveděva - ZDE

Přesně v poledne moskevského času vstoupil do sálů Kremlu Medveděv, zvolený prezidentem ve všelidovém hlasování v březnu. Prošel po červeném koberci a po krátkém Putinově projevu pronesl přísahu. Ústavní soudce Zorkin pak prohlásil, že Medveděv je novým prezidentem, vláda premiéra Viktora Zubkova v souladu s ústavou podala demisi.

Zvláštnost situace spočívá v tom, že poprvé v ruských dějinách prezident, odcházející na vrcholu popularity, zůstává v politice. Komentátoři ale stále spekulují o rozdělení pravomocí.

Bude Dmitrij Medveděv jen loutkou a vládnout bude nadále Vladimir Putin? Nebo bude druhý ruský prezident postupně odstaven od moci novým klanem, spojeným s Medveděvem?

Kdo je kdo v Kremlu

Nic se měnit nebude

medvedev-prisaha__192x128_.jpgPodle obou zúčastněných se nic měnit nebude. "Prezident má své pravomoci, premiér své, a nikdo to nehodlá měnit," prohlásil nedávno nastupující prezident. "Premiér má dostatek pravomocí, aby efektivně pracoval v té sféře, kterou mu určuje ústava," souhlasí s ním Putin.

Trochu to připomíná situaci z loňského roku, kdy Vladimir Putin každý týden novináře ujišťoval, že nehodlá kandidovat potřetí, ale nikdo mu to nevěřil.

Ve skutečnosti pravomoci premiéra nejsou tak malé, pouze při silných prezidentech, jako byli Boris Jelcin nebo Vladimir Putin, nebyly využívány.

Ústava například dává premiérovi možnost navrhovat kandidatury vicepremiérů a ministrů. V minulosti o tom rozhodoval Kreml, ostatně když se sám Medveděv stal vicepremiérem, tak se na názor premiéra Fradkova nikdo neptal.

Stejně tak tam je napsáno, že nikoli prezident, ale vláda "provádí výkonnou moc v Ruské federaci". Jedinou oblastí, kde by se Putinovi hodila změna základního zákona, je silový blok, který je podle ústavního zákona podřízen přímo prezidentovi.

"To je časovaná bomba pro systém. Všichni vědí, že silovici chovají vůči Medveděvovým liberálům hlubokou nedůvěru. Bez nárazníku ve formě Putina by mohly propuknout skandály - zveřejňování odposlechů, možná by někdo další skončil jako Chodorkovský," říká komentátor časopisu Vlasť Dmitrij Kamyšev.

Současné Rusko

Kontrola nad regiony

kreml-stihacky__192x128_.jpgDalší důležitou oblastí je kontrola nad regiony. Putin coby prezident zrušil jejich volby a plně je podřídil Kremlu.

Ale ani v pozici premiéra není bez vlivu. Může prostě nahradit regionální představitele prezidenta představiteli premiérskými a zákon k tomu měnit nepotřebuje.

Další páku na potenciálně odbojné gubernátory si Putin vytvořil ještě coby prezident dekretem "O hodnocení efektivity činnosti orgánů výkonné moci v Ruské federaci". Tento zdánlivě technický dokument říká, že gubernátoři budou své každoroční zprávy o činnosti posílat nikoli prezidentovi, ale premiérovi, který následně připraví pro hlavu státu souhrnnou zprávu, včetně doporučení o odvolání toho či jiného úředníka. Je jasné, že gubernátoři si dobře rozmyslí rozhněvat si premiéra Putina.

Podobně technicky vypadá i projekt zákona, který přijde do Státní dumy koncem května. Změní skoro dvě stě zákonů ohledně pravomocí vlády. Putinovi to uvolní ruce pro ovlivňování strategického směřování Ruska.

Podle zákulisních zpráv se také změní struktura vlády. "Očekávám nárůst počtu vicepremiérů až na více než sedm, z nichž každý bude odpovědný za jeden sektor. Takže Putin se bude moci soustředit na strategii a ideologii", předvídá ředitel Institutu problémů globalizace Michail Děljagin.

Čtěte více o Dmitriji Medveděvovi

 

  Jaké cíle si klade tandem Putin - Medveděv  
Plán Putina: tento prostý nápis na monumentálních billboardech Jednotného Ruska zaplavil zemi během jinak nepostřehnutelné předvolební kampaně před parlamentními volbami koncem loňského roku.

Mnoho komentátorů si tehdy kladlo otázku: Co to vlastně je? S odpovědí si prezident Vladimir Putin počkal až na začátek letošního roku, kdy během projevu před oběma komorami parlamentu a později během bilanční čtyřhodinové tiskové konference vysvětlil, co měl přesně na mysli. Své si řekl i nastupující prezident Dmitrij Medveděv při programové řeči na ekonomickém fóru v Krasnojarsku.

Co si tedy tandem Putin - Medveděv klade za cíl do roku 2020? Jednoduše řečeno, k tomuto roku, kdy si Vladimir Putin naplánoval odchod do politického důchodu, by se Rusko mělo stát jedním z nejdůležitějších států světa, s fungující a stále rostoucí ekonomikou a spokojenými občany, z nichž alespoň 60 procent by mělo patřit ke střední třídě.

Jaká jsou hlavní úskalí na této cestě?

1) Hlavním cílem pro Rusko je překonat závislost na cenách surovin a přejít na inovační ekonomiku. V současné době vysoké ceny ropy a plynu stimulují import a sílící rubl ztěžuje život ruským podnikům, které vyrábějí produkty s vysokou přidanou hodnotou. Zatím se ruský stát snaží řešit problém pomocí státních korporací, které konsolidují aktiva firem v prioritních oblastech, to ale naráží na nízkou efektivitu podobných útvarů a narůstající korupci.

2) Dmitrij Medveděv na jedno z prvních míst dává zlepšení práce soudů, jejichž práce je hodnocena dosti negativně. V novodobém ruském jazyce se objevil i termín "basmanské soudnictví", podle sídla názvu moskevského Basmanského soudu. Nejde jen o vědomě politické kauzy typu JUKOS, ale i o mnohem menší případy nezákonného přebírání firem, kdy soud hraje roli zaujatého aktéra.

3) Administrativní překážky pro rozvoj podnikání. Bez ohledu na všechny, přinejmenším deklarované snahy federální vlády, administrativní nátlak na podnikatele nutí prakticky všechny hospodářské subjekty nějakým způsobem porušovat zákon nebo mnohem častěji podzákonné akty, o jejichž existenci většina nemá ani ponětí. Protože situace, kdy na kohokoli lze něco najít, je výhodná jak státu (což ukázal případ JUKOS), tak především místním úředníkům, kteří si zvyšují výdělek úplatky, snahy o zjednodušení systému jsou blokovány. Tato situace ale výrazně brzdí rozvoj inovací, a naopak poskytuje výhodu podnikatelům s krytím ve státních strukturách. Od nich ale očekávat technologický průlom by bylo naivní.

4) Boj s korupcí, která dosahuje děsivé úrovně. Na rozdíl od 90. let, kdy se praktikovala metoda obálek konkrétnímu úředníkovi, nyní úplatky procházejí přes zprostředkovatelské firmy a jsou mnohem větší, protože živí více úředníků, a především jejich nadřízených. Na místo mafiánů 90. let, kterým bylo potřeba platit za "ochranu", dnes nastoupili pracovníci silových složek, kteří požadují prakticky stejné částky. Neposlušným nyní nehrozí poprava, ale spíše návštěva tolika kontrol, že to práci firmy spolehlivě paralyzuje.

5) Pokračování reforem v daňové sféře. Jak odcházející, tak nastupující prezident často hovoří o tom, že je potřeba nadále snižovat daně, především zavést jednotnou sazbu DPH. Podvody v této sféře vedly Dmitrije Medveděva k tomu, že veřejně uvažoval o záměně DPH na daň z prodeje s tím, že je to jednodušší než chytat každého podvodníka.

6) Finanční systém. Ruský bankovní systém nyní prožívá stejně jako celá ekonomika boom, a je to vidět zejména ve srovnání s krizí, vyvolanou krachem amerických hypotečních úvěrů. Nicméně otevřenost ruské ekonomiky roste, a tak i ruské banky pocítily problémy při získávání úvěrů na světovém trhu. Pro tyto účely ruská vláda nejspíše poskytne část peněz ze Stabilizačního fondu. Hlavní cílem v této sféře ale je, aby se do roku 2020 Rusko stalo jedním ze světových regionálních center, včetně posílení role rublu jako světové valuty. Dmitrij Medveděv proto navrhuje přejít k prodeji surovin prostřednictvím moskevské komoditní burzy, kde by se obchodovalo v rublech.

7) Investice do výzkumu. Nehledě na pozvolna se zvyšující dotace je efektivita ruské vědy a vzdělávání stále nízká. Špičkové ruské univerzity se ve srovnávacích žebříčcích pohybují mezi první a druhou stovkou, ty průměrné hluboce zaostávají. Stát plánuje masivní investice do základního výzkumu a současně se snaží přitáhnout do vědy soukromé investice pomocí daňových úlev. První výsledky bombastického projektu v oblast nanotechnologií, do kterého stát investoval skoro miliardu dolarů, jsou ovšem mizivé a pozorovatelé hovoří spíše o obrovském tunelu než o vědeckém průlomu.

8) Sociální sféra. Jak se často oprávněně chlubil odcházející prezident, příjmy občanů v posledních letech neustále rostou, sociální dávky na rozdíl od Jelcinovy éry jsou vypláceny včas a pravidelně se zvyšují. Na druhou stranu rozdíl mezi nejchudšími a nejbohatšími je obrovský a stále se zvětšuje. Před ruskou vládou stojí zásadní úkol reformy zdravotnictví, důchodového systému, a zejména komunálního hospodářství, které je ve velice špatném stavu a vyžádá si značný objem investic. Putin i Medveděv jsou zatím ve svých plánech velmi opatrní, protože si dobře pamatují, jakou bouři nevole vyvolala nepromyšlená monetarizace sociální dávek v roce 2006.

Ruská pravoslavná církev zjevně vidí v Putinovi cara

0427RUS_MOSCOW_RUSSIA_ORTHODOX_EASTER_44_1___192x128_.jpgBude Dmitrij Medveděv plnohodnotným vládcem Ruska? Ano, říká ruská pravoslavná církev.

Alespoň tak si to vykládá autor sloupku v časopise Vlasť po účasti odcházejícího a nastupujícího prezidenta na velikonoční bohoslužbě v hlavním moskevském chrámu Krista Spasitele.

Vyslechli si od patriarchy Alexije II. poděkování za podporu a šli s ním za oltář. Podle církevních kánonů tam smí pouze duchovní, i když v praxi se dělá výjimka pro ministranty a další pomocníky. Obyčejný smrtelník se ale za oltář dostane jen jednou v životě - při křtu.

Kromě toho církev dovoluje vstoupit do místnosti a účastnit se svatého přijímání ještě pravoslavným carům.

Takže ruská pravoslavná církev zjevně považuje Vladimira Putina za cara, vždyť to nebylo poprvé, za oltář si k přijímání za patriarchova doprovodu prezident přišel poprvé v roce 2001.

Letošní doprovod Dmitrije Medveděva dokonce ještě před uvedením do prezidentské funkce ukazuje, že církev jeho kandidaturu schvaluje.