Sedm let po pádu Talibanu žádá Afghánistán na svou obnovu od mezinárodních dárců celkem 50 miliard dolarů. Na čtvrteční konferenci v Paříži slíbilo osmašedesát zúčastněných zemí poskytnout prozatím 21,4 miliardy.
Dvě třetiny této částky zaplatí Spojené státy, které ale svou pomoc podmínily lepším bojem Kábulu proti korupci a zlepšením koordinace mezinárodní pomoci. Velká Británie na příští tři roky přislíbila 1,2 miliardy, Světová banka 1,1 miliardy, Německo 648 milionů a Japonsko 550 milionů dolarů.
V zemi se momentálně nachází asi 50 000 vojáků mezinárodních sil, zejména na jihu ale čelí stále silnému odporu ze strany radikálů. Při ozbrojených a sebevražedných útocích zahynulo jen loni 6 000 lidí.
"Afghánistán byl rukojmím režimu spojeného s terorismem a reprezentujícího negaci islámu," řekl v úvodu konference francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Prezident Afghánistánu Hamíd Karzáí načrtl pětiletý plán obnovy země, vyžadující investice ve výši 50 miliard dolarů. 90 procent rozpočtu země momentálně tvoří finanční dary ze zahraničí.
"Současný rozvojový program je mařen současným zmatkem a paralelními strukturami, které komplikují snahu o budování veřejných institucí," řekl Karzáí podle agentury Reuters.
Nejvíce peněz, 10,1 miliardy dolarů, slíbily Spojené státy. Vysoké částky přislíbily i Francie, Japonsko, Německo, Kanada, Austrálie a Světová banka. Další případnou pomoc zváží mezinárodní společenství na některé z příštích předpokládaných konferencích o Afghánistánu.
Dárcovské země a organizace zároveň tlumočily Karzáímu své výhrady k nakládaní s dosavadní pomocí na rozvoj Afghánistánu, především v souvislosti s přetrvávající velkou korupcí v zemi.
"Ze strany Afghánistánu očekáváme větší ochotu ke zlepšování kvality administrativy a větší zodpovědnost," řekl zmocněnec OSN pro Afghánistán Kai Eide.
Pařížské konferenci, na které Česko zastupoval první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar, předcházela podobná setkání v roce 2002 v Berlíně, v roce 2004 v Tokiu a v roce 2006 v Londýně. Od roku 2001 do roku 2007 slíbilo mezinárodní společenství Kábulu kolem 25 miliard dolarů. Podle nevládních organizací však země dosud poskytly jen asi 15 miliard dolarů.
