"EU by měla diskutovat, zda jsou potraviny něčím, co by se mělo zdaňovat. Myslím, že EU by měla rozhodnout, že sazba DPH bude nulová. Proč zdaňujeme potraviny?" prohlásila ministryně v rozhovoru pro finský list Kaleva.
České ministerstvo financí se k takovým návrhům staví podle Jakuba Haase z tiskového oddělení úřadu spíše odmítavě. "Ministerstvo financí se obecně staví negativně k daňovým změnám, které by reagovaly na momentální situaci na trhu s tou či onou komoditou," uvedl.
Podle Gandaloviče se EU dohodla, že na vývoj cen potravin či energií by se nemělo reagovat podobným nesystémovým způsobem, jaký nyní navrhuje finská ministryně.
"Trend by měl být spíše liberalizační tak, aby se například pro produkci potravin odstraňovaly bariéry a vytvářel se prostor pro větší objem produkce, který vždy vzejde ze spravedlivých podmínek na trhu a konkurence, než z toho, že by někomu byly dávány nějaké příznivější podmínky," řekl ve středu ministr novinářům po jednání vlády.
S návrhem finské ministryně nesouhlasí ani premiér Mirek Topolánek, který jej považuje za "určitý výkřik". "Austrálie šla opačnou cestou a vzhledem ke zdravotní zprávě o stavu obyvatelstva a otylosti celé australské populace naopak DPH z potravin zvedla. Nemyslím si, že v daňových otázkách si do těchto věcí necháme mluvit," podotkl premiér.
Některé členské země EU mají u potravin DPH nulovou, jiné u nich vybírají sníženou sazbu a další je zdaňují běžnou sazbou. Finsko uplatňuje u potravin sníženou daň 17 procent, kterou chce příští rok snížit na 12 procent. Česká republika vybírá u potravin sníženou sazbu, kterou však letos zvýšila z pěti na devět procent.
V souvislosti s prudkým růstem cen ropy a pohonných hmot se již letos v EU objevily i návrhy na pozastavení DPH z ropných produktů. Proti drahým palivům v minulých týdnech protestovali v západní Evropě autodopravci, rybáři a další skupiny.
