Belgický předseda vlády Yves Leterme nabídl králi Albertu II. svou rezignaci. Král o přijetí či odmítnutí rezignace nerozhodl.
Důvodem rezignace je fakt, že se nedokázalo vyřešit spory mezi vlámskými a frankofonními stranami vládní koalice. Leterme, jehož strana v červnu 2007 zvítězila v parlamentních volbách, sestavil vládu po složitých jednáních s koaličními partnery až letos v březnu.
Do úterý měl premiér se svými koaličními partnery uzavřít dohodu o řešení sporných bodů ve vztazích mezi Vlámy a Valony. Především se jednalo o reformy institucí, o změny rozdělení pravomocí mezi regiony, o sociálně-ekonomické otázky či o problém kolem jednoho volebního obvodu.
Kvůli zdlouhavému sestavování kabinetu v Belgii také opět nabyly na intenzitě prakticky nepřetržitě přítomné spekulace, že by se země mohla rozdělit třeba podobně, jako se počátkem 90. let rozpadlo Československo.
Hlasy volající po rozdělení státu, který vznikl v roce 1830, mnohem častěji a ve větší míře zaznívají z bohatšího Vlámska. Valoni jsou vesměs proti.
Vlámové, kteří představují asi 60 procent ze zhruba 10,5 milionu Belgičanů, požadují větší míru autonomie, třeba širší daňovou svobodu. Pro úplný rozpad země je přibližně 30 procent z nich.
