Rozsáhlé záplavy v západní části Ukrajiny si již vyžádaly 26 lidských životů a desítky osob se nadále pohřešují. V sousedících oblastech Rumunska sice oficiální statistika zatím zůstává na pěti obětech, řada lidí je však také nezvěstná. Oznámily to dnes úřady obou zemí. 
Zejména pro západ Ukrajiny představují nynější záplavy nejhorší katastrofu svého druhu za posledních 100 let. Poškozeno nebo zničeno bylo přes 40.000 domů a 34.000 hektarů zemědělské půdy. Desítky tisíc lidí přišly o přístřeší, zničeny jsou tisíce kilometrů silnic, stovky mostů a mnoho elektrických vedení. Premiérka Julija Timošenková odhadla rozsah škod až na čtyři miliardy hřiven (asi 12 miliard Kč).
Nejpostiženější je region Ivano-Frankivska. Prezident Viktor Juščenko vyhlásil v zasažené oblasti devadesátidenní stav nouze a vyzval občany, podnikatele a organizace, aby poškozeným poskytli pomoc. Asi 100 obcí zůstává nadále bez elektřiny.
Záplavy způsobily několikadenní vytrvalé deště a tající sníh v Karpatech. Přes 1400 kilometrů dlouhá řeka Dněstr se na mnoha místech vylila z břehů a zaplavila velké množství obcí nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku. Tam zasáhla především odštěpeneckou oblast Podněstří.
Na severu Rumunska zničily povodně 7000 domů, evakuováno muselo být přes 15.000 lidí. Postiženou oblast navštívil prezident Traian Basescu a někteří členové vlády. Kabinet poté rozhodl poskytnout vyplaveným rodinám okamžitou pomoc od 300 do 5000 lei (asi 2000 až 33.000 Kč).
Hydrologové se rozhodli začít upouštět přehradní nádrž Stanca-Costešti na rumunsko-moldavské hranici, protože jezero je "naplněno po okraj" a přítok dalších vod by už nepojalo. Přetékání hráze by pak mohlo způsobit větší škody než nynější regulované vypouštění.
Švédsko sužované v posledních týdnech nebývalým vedrem hlásí jiné problémy. Od začátku července se v místních jezerech a v moři utopilo nejméně 21 lidí, kteří ve vodě hledali ochlazení a přecenili své plavecké schopnosti. To je téměř stejné množství obětí jako při záplavách na Ukrajině. 
"V relativně teplé vodě zůstávají lidé déle, aby se ochladili," řekla agentuře AFP Karin Brandová ze svazu záchranářů. "Problém je v tom, že mnoho z nich přitom přecení své plavecké schopnosti," dodala.
Švédští záchranáři v této souvislosti upozorňují, že školní osnovy, podle nichž musí být každé dítě od 11 let schopno uplavat nejméně 200 metrů bez zastávky, nejsou zdaleka plněny. "Tohoto cíle jsme ještě nedosáhli," míní Brandová. Neumět dobře plavat a nevědět, jak se správně chovat u vody i ve vodě, je podle ní "krajně nebezpečné pro děti i pro dospělé"
