Příběh "bosenského řezníka" Radovana Karažiće bude pokračovat u mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii. karadzic-letadlo-nizozemsko__192x128_.jpgLetadlo, které ve středu časně ráno vzlétlo z Bělehradu s bývalým bosenskosrbským prezidentem Radovanem Karadžičem na palubě, přistálo kolem 06:15 SELČ na letišti v nizozemském Rotterdamu.

Karadžič nyní bude umístěn v zadržovacím středisku Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), před který bude podle agentury Reuters "brzy" předvolán.

Čtěte více o kauze Karadžić

Na letišti očekávala Karadžiče silná policejní asistence, do zadržovacího střediska na předměstí Haagu Scheveningenu ho dopravil vrtulník.

Karadžićově vydání do Haagu nezabránily ani demonstrace desetitisíců srbských nacionalistů. "Úřady dělají vše pro to, aby rozhodly o vydání ještě před zítřejším demonstrací. Mojí i Radovanovou snahou je, aby se jim to nepodařilo," řekl na jednom ze shromáždění v Bělehradu Karadžićův právník Svetozar Vujačić.

Soud může trvat i několik let

Radovan Karadžić, který si svoji přezdívku vysloužil za masakry tisíců bosenských muslimů, bude v Haagu čelit 11 obviněním z genocidy a zločinům proti lidskosti. Násilí v Srebrenici si vyžádalo 8 tisíc životů a Evropa je považovuje za nejhorší od dob druhé světové války.

Na jeho "účtu" je i násilné obléhání Sarajeva, při němž zahynulo asi 10 tisíc lidí. Srbský premiér Mirko Cvetković prohlásil, že s jeho dopadením vzrostly naděje na zadržení dalšího válečného zločince, generála Ratka Mladiće. "Zatím ale nevíme, kde se skrývají," přiznal Cvetković.

Čtěte více

Srbské úřady vydaly Karadžiče mezinárodní spravedlnosti v noci na dnešek. Srbská agentura Beta uvedla, že ministryně spravedlnosti Snežana Malovičová tak rozhodla v souladu se zákonem definujícím spolupráci balkánské země a ICTY.

Soud s Karadžičem začne podle agentury AP nejspíš za několik měsíců a potrvá pravděpodobně několik let.

Zmatení falešnou identitou

Na veřejnosti se bývalý vůdce bosenských Srbů ukázal naposledy v roce 1996, až do svého nedávného zatčení se vydával za alternativního lékaře Dragana Dabiće. Pod tímto jménem se mu dařilo publikovat odborné články, pracovat na soukromé klinice či vystupovat na konferencích.

Právě díky snadnosti, s níž čelil pátrání srbských úřadů, se v zemi spekuluje o krytí některými pracovníky tajných služeb. Diskuse vyvolala i možnost, že Karadžić byl dopaden díky zradě někoho z vlastních lidí. Podle srbského tisku na něj bylo nasazeno v posledních měsících asi 50 agentů.

Zadržení jednoho z nejhledanějších válečných zločinců v Evropě posílilo naděje Srbska na vstup do Evropské unie. Právě spolupráce s tribunálem v Haagu je totiž jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání. Unie je jedním z cílů nové proevropské vlády, která zvítězila v květnových volbách a odstavila do opozice Srbskou radikální stranu.