Solženicyn, který proslul svojí odvahou za kritiku tyranie sovětského režimu, se teď možná "obrací v hrobě". Nedaleko něho je pochován člověk, který byl jedním z hlavních aktérů zločinů popisovaných v Solženicynových knihách.
Jak napsal moskevský list Moskovskij Komsomolec, ruský spisovatel si místo svého posledního odpočinku vybral sám, na hřbitově je totiž i řada dalších významných Rusů i tisíce obětí stalinistického režimu.
Solženicyn se nicméně na Donském hřbitově octl vedle někdejšího ministra vnitra Nikolaje Ježova. Ten je považován za jednoho z hlavních organizátorů vězeňských táborů Gulag.
Oběti i kati
Donský klášter bude teď mít pravděpodobně o trochu kurióznější pověst. Už tak má ale za sebou zajímavou minulost.Sovětské úřady si jej nejprve vybraly v roce 1927 ke zřízení prvního krematoria v zemi, zařízení se ale posléze ukázalo užitečné i pro likvidaci obětí.
"Od roku 1930 v hlavním městě fungovala opravdová pásová linka smrti. Těla zastřelených ze sklepení Lubljanky (sídlo tehdejší tajné policie) a dalších míst, kde se vykonávaly rozsudky, v noci přivážely kryté nákladní vozy na hřbitov Donského kláštera. Komíny krematoria po nocích chrlily černý kouř," napsal ruský deník.
Popel byl pak vysypáván do hromadného hrobu na hřbitově. Tajné operace prý trvaly až do roku 1953, kdy diktátor Josif Stalin zemřel.
Podle hnutí Memorial bylo na místě zlikvidováno na 13.000 obětí včetně vynikajících osobností, režiséra Vsevoloda Mejercholda, spisovatele Isaaka Babela nebo maršálů Michaila Tuchačevského a Vasilije Bljuchera.
Nakonec se však na hřbitov kromě obětí dostali i jejich kati, z nichž se také stali "nepřátelé lidu". Popraven byl i již zmíněný Ježov.
