Společný postoj k rusko-gruzínskému konfliktu byl hlavním cílem mimořádného summitu Evropské unie, který proběhl v Bruselu. Jak na začátek tiskové konference po jeho skončení uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, Unii se to podařilo.
Základem požadavků, na nichž se v pondělí státníci Unie v Bruselu shodli, je apel na Moskvu, aby dodržela i zbylé body mírového plánu.
Má přistoupit na mezinárodní debatu o konfliktu a okamžité stáhnout své zbylé vojáky z gruzínského území. Ruské jednotky na území Gruzie podle státníků nahradí jednotky mezinárodní.
"Vojenskou cestou ne"
Pokud tak Rusko učiní, Unie je ochotná pokračovat v jednáních o Dohodě o strategickém partnerství. O tom nicméně EU bude dále jednat za týden, tedy 8. září.EU také v pondělí přijala jednohlasné rozhodnutí. Hodlá vyčlenit 6 milionů eur na pomoc obětem kavzkazského konfliktu. Do Gruzie chce také vyslat další pozorovatele.
Rusko v reakci na rozhodnutí summitu uvedlo, že lituje přerušení jednání s EU, ale závěry vítá.
Státníci EU dále naznačili, že preferují mít s Kremlem dobré vztahy, znovu nicméně odsoudili útok na Gruzii. Ten je podle nich neakceptavotalený.
"V důsledku krize v Gruzii je vztah mezi EU a Ruskem na křižovatce", informovala náš server ještě před koncem summitu o předběžných závěrech naše zpravodajka v Bruselu Lucie Tvarůžková.
Tato slova zopakoval i Sarkozy. "K tanci jsou potřeba dva," uvedl Sarkozy a zdůraznil, že EU musí přehodnotit své vztahy s Ruskem.
Se sankcemi opatrně
I přes tyto výtky, se zatím Evropa neodhodlala přijmout sankce proti mocnému sousedovi."Nechceme vytvářet napětí a znovu zahájit studenou válku, proto nechceme hovořit o sankcích," prohlásil Sarkozy.
Nejostřejší kritika na adresu Moskvy zazněla z Polska a pobaltských zemí, ale i z Velké Británie. Britové podle naší zpravodajky dokonce vznesli na summitu návrh, aby byla pozastavena jednání o strategickém partnerství.
