Hermann Göring, Mnichovská dohoda, 1938V den, kdy si nejen Česká republika připomíná 70 let od podepsání mnichovské dohody, v jejímž důsledku přišlo tehdejší Československo o část svého území, odhaluje ruská rozvědka část svého archivu týkající se dohody ze září roku 1938.

Sovětská rozvědka podle této části mimo jiné informovala Moskvu o chystaném polském záboru Těšínska, k němuž po německém vpádu došlo.

"Dokumentů se našlo velice mnoho. Svědčí o tom, že politickému vedení SSSR bylo z různých hledisek informováno o situaci v Evropě," uvedl penzionovaný generál rozvědky, Lev Sockov.

On-line rozhovor o Mnichovu

"V archivech byly nalezeny tajné materiály s analýzami následků tehdejších událostí na vojensko-politickou situaci," řekl dále Sockov agentuře ITAR-TASS.

Západ myslel na sebe

Finský velvyslanec v Londýně podle materiálů hlásil, že Francie nepodnikne žádné rozhodné kroky ani tehdy, pokud Hitler vojensky vtrhne do Československa.

SSSR podle generála byl ochoten poskytnout Československu vojenskou pomoc, ale Praha pod tlakem Londýna a Paříže o ni nepožádala.

Mnichov se vžil v historii jako pokus uklidnit Hitlera na účet Československa, ale zveřejněné dokumenty podle něj dokazují, že tak tomu nebylo.

"Západní země se snažily zaměřit Hitlera na východ, aby se samy zachránily. Měli jsme s Francií a Československem dohodu o vzájemné pomoci v případě německé agrese, ale SSSR směl pomoc poskytnout jedině až po Francii. Když Paříž s Anglií trvala na předání Sudet Německu, fakticky anulovala systém dohod o vzájemné pomoci, bez účasti SSSR," tvrdí Sockov.

Podívejte se na události z podzimu roku 1938