081125_06b.jpgObyvatele Grónska vynesli verdikt. Už nebudou slavit každým rokem 16. duben, kdy má narozeniny dánská královna.

V úterním referendu rozhodlo 75,54 procenta grónských voličů o rozšíření autonomie na vzdáleném Dánsku a od nového roku tak budou slavit jen svůj státní svátek dne 21. června. Proti bylo 23,57 procenta a 0,89 procenta jsou neplatné hlasy nebo prázdné lístky.Účast dosáhla 71,96 procenta z 39.000 voličů, což je zřetelně více než 63,2 procenta v referendu z roku 1979 o vnitřní autonomii.

"Děkujeme grónskému lidu za tento krásný výsledek," řekl po oznámení výsledků předseda grónské vlády Hans Enoksen. "Grónsko získalo mandát k cestě dále," dodal s narážkou na cíl získat v budoucnu nezávislost.

Průzkumy veřejného mínění již dlouho naznačovaly, že Gróňané další krok k samostatnosti ostrova ve velké většině podpoří. Ukazovaly však, že tato podpora se bude pohybovat kolem 60 procent.

Výsledek referenda není pro grónskou či dánskou vládu závazný, obě ale slíbily, že jej budou respektovat.

Závislí na ropě

Země tradičně závislá na penězovodu z Dánska, teď hledá způsob, jak se postavit na vlastní nohy. Pomoci by ji v tom mohl nedávný nález ropných ložisek u východogrónských břehů.

Dosud si Gróňané rozhodovali o věcech, jako je školství či bytová politika. Nyní budou samostatně rozhodovat nejen o policii a soudnictví, ale především o zmíněných přírodních zdrojích. 

Vyhraným referendem obyvatelé Grónska totiž převezmou kontrolu také nad nerostným bohatstvím. Podle nového zákona budou grónské orgány pak také postupně přebírat kontrolu nad soudnictvím, policií, vězeňstvím a přírodními zdroji ostrova, zatímco doposud zodpovídali jen za některé vnitřní záležitosti, jako je školství, zdravotnictví, sociální či bytová politika.

Historické mezníky Grónska

1951 - Uzavřena smlouva mezi Dánskem a USA o společné obraně ostrova

1953 - Grónsko se stává vnitřní součástní Dánska

1979 - Ostrov dostává autonomii, má vlastní vláda a parlament

1982 - Referendum o výstupu z Evropského společenství - o tři roky později Grónsko vystupuje.

Tím se ostrov hlásí do bitvy o arktické zdroje, která nabývá na síle, kterou spustily zprávy o globálním oteplování. Ustupující ledovec otevírá dveře těžařům.

Ropný boj

Jen necelou pětinu území největšího ostrova světa dnes nepokrývá led. S nárůstem průměrných teplot se to ale brzy změní.

Podle klimatologů mizel v loňském roce led v Arktidě rekordním tempem. V průběhu posledních 40 let tam vzrostla průměrná teplota o dva stupně. Zájemci o nerostné bohatství si už proto brousí na polární oblast zuby.

Grónské zájmy hájí Dánsko, které se snaží spolu se Švédskem a Finskem artikulovat společnou pozici v rámci Evropské unie.

Minulý týden Brusel svůj zájem o Arktidu jasně vyjádřil. "Nacházejí se tam nedotčené zásoby surovin," citovala z dokumentu EU agentura Reuters.

Více

Arktida může přispět k větší energetické bezpečnosti Evropy. "Mohl by se z ní stát hlavní dodavatel ropy pro Evropu," míní Helge Lund, norský ropný expert.

Podle komisařky Benity Ferrerové-Waldnerové musí být zohledněna i ochrana polární přírody.

Vedle Norska, které není členem EU, stojí ve frontě zájemců o arktické vody i Rusko a Spojené státy. A s Kanadou vede Dánsko letitý spor o oblast v úžině mezi Grónskem a kanadskými břehy.

Létají slovní salvy, armáda si zvyká na cvičení v nehostinné pustině.

Grónsku tak teď hrozí, že po přetrhání svazku s Dánskem bude v této "velké hře" o Arktidu mnohem slabším hráčem.