Bratranec svrženého iráckého prezidenta Saddáma Husajna byl dnes podruhé odsouzen k trestu smrti. Soud jej Alímu Hasanovi Madžídovi, známému pod přezdívkou Chemický Alí, vyměřil za potlačení šíitského povstání v 90. letech. První trest, který dosud nebyl vykonán, Madžíd dostal v roce 2007 za účast na genocidě Kurdů.
Soudce Muhammad Urajbí dnešní rozsudek zdůvodnil Madžídovou aktivitou proti šíitům, kteří povstali proti Bagdádu na jihu Iráku po válce v Perském zálivu v roce 1991. Kromě Madžída dnes dostal trest smrti Abdal Ghaní Abdal Ghafúr, který v době povstání vedl vládní stranu Baas v jihoirácké provincii Basra, tedy v dějišti povstání.
Saddám svého bratrance jmenoval po obsazení Kuvajtu v roce 1990 vojenským guvernérem tohoto území. Za šíitského povstání pak byl Madžíd ministrem vnitra. Zásah vládních jednotek znamenal tenkrát smrt pro 100.000 šíitů.
Konec "Chemického Alího": podepsali jeho popravu
Irák a USA našly společný termín pro odchod vojsk. Stvrdí ho dohodou
Nepřiměřený trest
Soud, který zasedá ve střežené zóně centrálního Bagdádu, už v roce 2007 shledal Madžída vinným z masakrů Kurdů. Tyto zločiny se týkají operace Anfál, při níž v roce 1988 podle odhadů zemřelo 180.000 lidí.Madžíd si svou přezdívku vysloužil tím, že k zákrokům proti Kurdům nechával použít chemické zbraně. Za svůj postup vůči nim se u soudu odmítl omluvit. Hájil se tím, že Kurdové stáli v 80. letech, kdy Irák bojoval s Íránem, na straně Teheránu. Rozsudek byl vynesen loni v září a měl být vykonán do měsíce.
Madžíd byl ale tehdy odsouzen s dalšími dvěma představiteli minulého režimu. Jedním z nich je bývalý ministr obrany Sultán Haším Taj, který byl v 90. letech ochoten spolupracovat s americkými agenty na Saddámově svržení.
Mnoho lidí proto považuje trest smrti pro něj za nepřiměřený. Prezident a dva viceprezidenti kvůli tomu zdrželi o půl roku podpis rozsudků a vláda stále trvá na tom, že mají být verdikty vykonány současně.