Štrasburk zamítl žalobu francouzských muslimek, které musely sundat šátek

Evropský soud pro lidská práva ve čtvrtek zamítl žalobu dvou francouzských muslimek kvůli jejich vyloučení ze střední školy za to, že odmítly sundat šátek, který je ve Francii považován za náboženský symbol. Tribunál rozhodl, že jejich právo na svobodu vyznání porušeno nebylo, ale že naopak ony nedbaly na pravidla platná v areálu školy, o nichž věděly, že existují.

Muslimské dívky v žalobě proti škole požadovaly uznání soudu, že byl porušen devátý odstavec evropské konvence o lidských právech, ve kterém je občanům signatářských zemí zaručena mimo jiné svoboda náboženství. Podle soudců není nicméně nošení náboženských symbolů samo o sobě v rozporu s principem laickosti, ale má se dbát, aby nešlo o "ostentativní čin, zdroj nátlaku".

Dívky, kterým je nyní 21 a 22 let, byly vyloučeny ze školy v západní Francii v roce 1999, tedy pět let předtím, než zákaz muslimských šátků a dalších nápadných náboženských symbolů ve veřejných školách a státních úřadech byl uzákoněn v celé Francii, která má jednu z největších muslimských komunit v Evropě. 

Muslimové postaví ve Francii 200 nových modliteben

Ve Francii bude v příštích letech postaveno kolem dvou stovek nových islámských modliteben. Už nyní jich je v provozu asi 2000, vyvstává proto otázka, zda je v zemi takové množství duchovních míst potřeba. Ve Francii totiž pouze 20 až 30 procent z tamních pěti milionů muslimů svou víru aktivně praktikuje, tedy chodí se pravidelně modlit. 

Nové svatostánky, ať již půjde o samostatné chrámy či modlitební místnosti v rámci jiných budov, mají mít lepší vybavení a být především větší, aby mohly pojmout až stovky lidí. Několik z 200 projektů vznikne ve velkých městech, včetně Paříže a jejího okolí, Marseille nebo Tours. Řadu starších a menších modliteben čeká s vybudováním nových a větších zánik.

Ve středu byla například slavnostně otevřena velká mešita v Créteil na předměstí Paříže pro 2000 věřících. Stavba stála 5,3 milionu eur (136 milionů Kč). Zákon z roku 1905 zakazuje státní instituci, což je i obecní správa, financovat náboženskou stavbu. Obecní pozemek v Créteil, na kterém mešita stojí, je tak pronajatý za 15.000 eur ročně. Délka pronájmu se může protáhnout až na 99 let.

Stavby jsou podle odborníků silně předimenzované

Podle odborníků jsou plány na výstavbu některých velkých chrámů značně předimenzované. Objevují se také obavy, aby se množící se mešity nestaly líhní islámského radikalismu nebo alespoň činnosti rozvracející autoritu státu. V současnosti je ve Francii údajně asi 1200 imámů, což je skoro o polovinu méně než počet modliteben. Muslimští duchovní vedou denní modlitby a připravují také páteční kázání. Volí si je sami věřící. Mnozí z nich proto nemají žádné zvláštní vzdělání, skoro polovina nemluví francouzsky a jen zhruba každý pátý má francouzskou státní příslušnost.

Islámská otázka je ve Francii citlivým tématem, když dojde na excesy těch věřících, kteří si své náboženství vykládají příliš radikálně. Kromě incidentů s šátky na hlavě jsou ještě nepříjemnější incidenty například s lékaři a porodníky, kterým muslimští manželé brání vyšetřit jejich ženy.