Evropa bude brzy v rukou knížete, píše to odpolední vydání francouzského deníku Le Monde. Ten přináší rozhovor s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
Le Monde ve svém článku označil Schwarzenberga za "jednoho ze silných mužů" šestiměsíčního českého předsednictví v Evropské unii, které začne počátkem roku 2009.
"(Schwarzenberg) je ministrem zahraničí v této malé republice s nevrlým, cholerickým, ultraliberálním a eurofobním prezidentem Václavem Klausem," napsal deník, který tak Klause vykreslil podobně jako poslední vydání týdeníku The Economist.
"A s rovněž ultraliberálním premiérem Mirkem Topolánkem, který je jednoznačně klidnější, více manévruje a který je osobním nepřítelem prezidenta," dodává list s tím, že s podobným spřežením čekají unii "pohnuté měsíce".
Proto také prý Schwarzenbergovo umění vyřknout "správná slova" a jeho burácivý smích nebudou pro uvolnění atmosféry nijak na škodu. Ministra deník označuje za eurofila a oblíbence průzkumů veřejného mínění.
Klaus se s Schwarzenbergem příliš nemusel, všímá si list
Le Monde připomíná, že Klaus nominaci Schwarzenberga na funkci ministra zahraničí zpočátku těžce nesl. Zpochybnil jeho "občanskou loajalitu".
Německé jméno Schwarzenberg znělo prý příliš cize. Pochybný byl i jeho padesátiletý exil v Rakousku a kamarádství s prvním českým prezidentem Václavem Havlem, s nímž se Klaus rovněž nesnese. "Schwarzenberg nemluví dobře česky," rádo se zdůrazňuje podle deníku také v Klausově okolí.
"Kosmopolitní aristokrat byl podezírán z ochrany zájmů ciziny a ze stejných chyb, které antisemité přisuzují Židům," pokračuje list. Schwarzenberg se za to, že Židem není, omlouvá. Ale prý má přátele a bratrance všude ve světě, což je podezřelé.
Až když se postavil za temelínskou jadernou elektrárnu proti Rakušanům, vzal ho Klaus na milost. I v "Klausově klanu" se může Schwarzenberg honosit "chráněnou značkou Dobrý Čech".
Ministr - aristokrat, v Česku nezvyklé
Ministr je zvyklý na to, že většinově cizinecká aristokracie neměla v jeho rodné zemi nikdy dobré jméno. Místopředseda senátu Petr Pithart také proto Schwarzenbergovo zvolení senátorem a jmenování ministrem označil za mezník v českých dějinách.
Deník připomíná pak Schwarzenbergovu životní anabázi od útěku z Československa po spolupráci s československými disidenty a pozdější politickou činnost.
Životní zkušenosti z něho udělaly skeptického humanistu, který poznal nacismus a komunismus. Katolíkem je tradicí, konzervativcem ze zvyku, liberálem svou přirozeností, levicově smýšlejícím z citu a Zeleným z nutnosti.
"Vášnivě obdivuji moderní umění a mými nejlepšími přáteli jsou sociální demokraté. Jestli pak jsem pravičák nebo levičák? Nemám ponětí. To nemá už smysl, když pocházím z tohoto kouta světa," svěřil se Schwarzenberg deníku.
