Předseda iráckého parlamentu Mahmúd Mašhadání dnes rezignoval na svou funkci, informovala agentura AP. Uvolnil cestu hlasování o přítomnosti cizích vojsk v Iráku od 1. ledna příštího roku. To proběhlo vzápětí po rezignaci a parlament schválil rezoluci o pobytu armád pěti zemí do půlky příštího roku.
Poslanci hlasovali o rezoluci, která povoluje vládě uzavřít bilaterální dohody o podmínkách působení cizích vojsk. Netýká se to Spojených států, které už s Bagdádem vlastní podmínky podepsaly nedávno.
O rezoluci, která by umožnila vládě uzavřít dvoustranné dohody s pěti zeměmi, jež chtějí udržet své armády v Iráku i po letošním 31. prosinci, měl parlament hlasovat už v pondělí. Jednání zákonodárců ale znemožnila hádka o další osud Mašhadáního, který mnohé poslance na jedné z minulých schůzí silně urazil. Parlamentem poté začala kolovat petice za odvolání Mašhadáního, který nakonec pondělní jednání odložil.
Dvoustranné dohody nahradí mandát OSN, který vyprší 31. prosince. Předpokládá se, že pětice států své bojové jednotky z Iráku stáhne nejpozději do konce července. USA mohou ponechat vojáky v Iráku až do konce roku 2011.
Místopředseda parlamentu Chálid Attíja, který zřejmě Mašhadáního dočasně zastoupí v čele zákonodárného sboru, řekl, že pro rezoluci zvedla ruku většina poslanců. "Pověřili jsme vládu učinit nezbytné kroky v otázce armád cizích zemí kromě USA," řekl.
Původně se mělo o rezoluci hlasovat už v pondělí, ale proceduru zdržela hádka kolem Mašhadáního. Tento sunnita minulý týden při jednom parlamentním jednání mnoho poslanců urazil ostrou rétorikou a pod petici, která žádala jeho odvolání, se do dneška podepsalo 150 z 275 poslanců.
Setrvání svého kontingentu v Iráku i v roce 2009 v úterý schválil na žádost prezidenta Traiana Baseska rumunský parlament. Rumunsko má v Iráku v současnosti 498 vojáků.
Problém se netýká Spojených států, které mají v Iráku největší kontingent a s nimiž byla bilaterální bezpečnostní dohoda už uzavřena.
Podle šíitského poslance Rizá Džaváda Takího, kterého cituje agentura AP, v úterý Mašhadání řekl, že výměnou za svou rezignaci požaduje jmenování šéfem iráckého Sdružení pro lidská práva a záruku, že se jeho nástupcem nestane člen sunnitské Irácké islámské strany. Post předsedy parlamentu obvykle zastává sunnita, sunnitských stran je v parlamentu zastoupeno několik.
