Dlouhodobá příprava, pečlivé shromažďování informací, tajná jednání, taktické klamání a zavádění veřejnosti. To všechno stojí v pozadí operace Lité olovo (anglicky Cast Lead) izraelských ozbrojených sil proti cílům palestinského hnutí Hamas v pásmu Gazy, která začala v sobotu ráno. Dezinformační úsilí podle činitelů izraelské obrany splnilo účel, zaskočilo Hamas a pomohlo podstatně zvýšit počet obětí při náletu, napsal izraelský list Haarec.
Jednali o míru, chystali útok
Zdroje obranného aparátu uvádějí, že ministr obrany Ehud Barak dal ozbrojeným silám pokyn připravit se na operaci před více než šesti měsíci, přestože Izrael v té době vyjednával o příměří s Hamasem.
Podle těchto zdrojů Barak uváděl, že i když klid zbraní může Hamasu pomoci připravit se na ukázku síly vůči Izraeli, armáda židovského státu také potřebuje čas na přípravu. Barak vydal příkazy k zevrubnému shromáždění informací, jež měly zmapovat bezpečnostní infrastrukturu Hamasu stejně jako dalších militantních organizací působících v pásmu Gazy. Toto úsilí přineslo údaje o trvalých základnách, zbrojních skladech, výcvikových táborech, domech vysokých činitelů a souřadnice dalších zařízení.
Detailní plán vznikl před měsícem
Plán akce uskutečněný v operaci Lité olovo zůstával jen náčrtem do doby zhruba před měsícem. Tehdy napětí prudce stouplo, když izraelská armáda během příměří vnikla na území Gazy, aby obsadila tunel, s jehož pomocí údajně chtěli palestinští ozbrojenci zaútočit na izraelské jednotky.
Následky náletů
Devatenáctého listopadu, poté co na izraelské území dopadly desítky raket Kásam a dělostřeleckých granátů, byl plán Barakovi předložen k finálnímu schválení. Ve čtvrtek 18. prosince se ministr obrany a izraelský premiér Ehud Barak setkali ve štábu vrchního velení armády, aby operaci odsouhlasili. Rozhodli se s ní nicméně ještě počkat a zjistit, jestli Hamas nebude pokračovat v klidu zbraní i po vypršení příměří. Nepředložili plán ke schválení ministrům izraelské vlády, ale informovali o nejnovějším vývoji ministryni zahraničí Cipi Livniovou.
Klid před bouří
Následující víkend se několik ministrů Olmertova kabinetu do premiéra i Baraka ostře pustilo za to, že nijak nereagují na ostřelování raketami Kásam. Vládní kabinet byl konečně svolán na středu 24. prosince, ale úřad premiéra poskytl novinářům zavádějící informaci, když v prohlášení uvedl, že diskuse se bude týkat globálního džihádu - islámské svaté války. Samotní ministři se dozvěděli až ve středu ráno, že diskuse se bude ve skutečnosti týkat operace v Gaze.
V souhrnu pro tisk o průběhu jednání premiérův úřad věnoval jedinou řádku situaci v Gaze a naopak celou stránku problematice postavení 35 islámských organizací mimo zákon. Namísto toho ale kabinet pět hodin diskutoval o operaci a ministři byli seznámeni s různými návrhy a plány akce. "Bylo to velmi podrobné seznámení," řekl jeden z ministrů. "Všichni naprosto chápali, do jakého období míříme a k jakému druhu vývoje to může vést. Nikdo nemohl říct, že neví, o čem hlasuje," dodal ministr.
Jednomyslně: úder
Na závěr jednání všichni členové kabinetu úder jednomyslně odsouhlasili a nechali na premiérovi, ministru obrany a ministryni zahraničí, aby rozhodli o přesném čase akce. Zatímco Barak dolaďoval poslední detaily s důstojníky odpovědnými za operaci, odletěla Livniová do Káhiry, aby informovala egyptského prezidenta Husního Mubaraka, že se Izrael rozhodl zasáhnout proti Hamasu.
Zároveň Izrael pokračoval v šíření dezinformací, když oznámil, že otevře hraniční přechody do Gazy a že o tom, zda proti Hamasu zakročí, rozhodne premiér Olmert v neděli - tedy den po skutečném termínu, na který bylo stanoveno zahájení operace. "Hamas evakuoval všechny své zaměstnance po středečním zasedání kabinetu, ale poslal je zpátky, když se rozneslo, že se rozhodnutí odkládá na neděli," řekl nejmenovaný činitel izraelského ministerstva obrany.
Rozkaz letectvu
Konečné rozhodnutí padlo v pátek ráno, kdy se Barak sešel s náčelníkem generálního štábu Izraelských ozbrojených sil (IDF) Gabim Aškenazim, se šéfem Všeobecné bezpečnostní služby (Šin Bet) Juvalem Diskinem a se šéfem vojenské zpravodajské služby (Aman) Amosem Jadlinem. O několik hodin později zasedl Barak k poslednímu jednání s Olmertem a Livniovou a během něj trojice předala rozkazy vojenskému letectvu.
V průběhu páteční noci a sobotního rána byli o nadcházejícím úderu informováni vůdci opozice a prominentní politici, včetně předsedy strany Likud Benjamina Netanjahua, předsedy strany Izrael je náš domov (Israel Bejtejnu) Avigdora Liebermana, předsedy strany Merec-Jachad Chaima Orona a prezidenta Šimona Perese.
Následky náletů
