Režim bratří Castrů slaví 50 letPro mnohé lidi, zejména v Latinské Americe, je ostrov Kuba dodnes ikonou revoluce a boje proti kapitalismu či Spojeným státům, pro jiné je ale symbolem politických represí a nesvobody.

Ačkoliv se tamnímu režimu, který se začal budovat 1. ledna 1959 po svržení diktátora Fulgencia Batisty, podařilo dosáhnout některých úspěchů, tato dílčí pozitiva nemohou vyvážit hlubokou krizi hospodářství, neproduktivní zemědělství, rostoucí korupci a desítky politických vězňů.

"Na Kubě vše co není povinné, je zakázané," vystihl před časem jistý novinář situaci Kubánců, jejichž životy dirigoval téměř půlstoletí Fidel Castro (82). Ten sice kvůli vážné operaci před dvěma a půl rokem předal pravomoci svému bratrovi, kýžená větší změna se však zatím nekonala.

Čtěte také

O pět let mladší Raúl, který zastává od října 1959 úřad ministra obrany (světový rekord), sice pár úprav udělal, ovšem jen kosmetických (například povolil Kubáncům vlastnit mobilní telefony, pobývat v hotelech či kupovat v obchodech počítače).

Politický systém stále ovládá jedna (komunistická) strana, která má pod palcem i oficiální média. Ta například léta nepsala ani o korupci, prostitutkách či drogách, dokud se o nich nezmínil Fidel Castro v některém ze svých proslulých několikahodinových projevů.

Stejně tak kubánští novináři dlouhé roky obhajovali jako dostatečný měsíční plat 15 dolarů, dokud Raúl Castro loni v červenci otevřeně nepřiznal, že kubánské platy jsou příliš nízké, aby pokryly základní potřeby.

Naděje jménem Raul?

Loni na podzim vytvořil Raúl zdání jakési politické svobody, když otevřel celonárodní diskusi o tom, co se lidem nelíbí na fungování systému. Debata, jíž se účastnilo na pět milionů Kubánců (téměř polovina obyvatel) a která probíhala mimo jiné na internetu, vyústila ale v převládající názor, že je potřeba pouze reformovat a nastolit "opravdový socialismus".

Naděje na změny, i když pozvolné, jsou stále vkládány do současného šéfa země Raúla, který se narozdíl od Fidelova kréda šířit socialismus a revoluci, věnuje již léta více pragmatickým otázkám.

Kubánské mezníky

2. ledna 1959 - První partyzánské jednotky vstoupily do Havany; dva dny předtím diktátor Fulgencio Batista opustil Kubu.

8. ledna 1959 - Do Havany dorazil Fidel Castro.

17. února 1959 - Castro jmenován předsedou revoluční vlády.

Červen 1960 - Kuba znárodnila americké rafinérie poté, co tyto odmítly zpracovávat sovětskou ropu.

Říjen 1960 - USA zastavily export na Kubu vyjma potravin a léků.

3. ledna 1961 - USA přerušily diplomatické styky s Kubou.

17. dubna 1961 - V Zátoce sviní na jihu Kuby se vylodilo asi 1500 Castrových odpůrců podporovaných americkou tajnou službou CIA

Únor 1962 - USA vyhlásily obchodní embargo vůči Kubě.

Říjen - listopad 1962 - Karibská krize: poté, co špionážní letouny USA objevily na západě Kuby sovětské rakety, zahájili Američané blokádu ostrova. Moskva rakety posléze stáhla výměnou za slib USA, že nezaútočí na Kubu a odstraní rakety z Turecka.

1964 - Latinskoamerické země s výjimkou Mexika uvalily na Kubu kolektivní embargo.

Březen 1968 - Kubánská vláda znárodnila i rodinné podniky služeb a majetek drobných rolníků.

1975 - Kuba vyslala jednotky do občanské války v Angole.

Únor 1976 - Přijata nová ústava zakotvující "vedoucí úlohu" Komunistické strany Kuby (KSK); k funkci předsedy vlády a prvního tajemníka KSK získal Castro i úřad prezidenta.

1977-1978 - Kubánská vojenská intervence v Etiopii.

Duben 1980 - Asi 10.000 Kubánců zaplavilo během tří dní peruánské velvyslanectví v Havaně a žádalo o azyl. Následovaly demonstrace v Havaně, kde Castrovi příznivci skandovali: "Ať si jdou!" Castro nakonec povolil připlutí lodí z Miami, na nichž ostrov opustilo na 125.000 Kubánců.

Červenec 1989 - Popraven tehdejší druhý muž Kuby, národní hrdina generál Arnaldo Ochoa; odsouzen s několika dalšími vysokými představiteli režimu za zpronevěru a obchod s drogami.

Srpen 1994 - Na 35.000 Kubánců vyplulo na provizorních člunech směrem k Floridě, neupřesněný počet se jich utopil. Castro v září podepsal s USA dohodu o udělování 20.000 amerických víz pro Kubánce ročně.

Březen 1996 - Americký prezident Bill Clinton podepsal zákon umožňující soudní postih zahraničních podniků obchodujících s Kubou (tzv. Helms-Burtonův zákon). Po kritice mnoha zemí USA sporný paragraf tohoto zákona neuplatňovaly.

Říjen 1997 - Castro potvrdil jako svého budoucího nástupce bratra Raúla.

Leden 1998 - Kubu navštívil papež Jan Pavel II.

Prosinec 2001 - Na Kubu dorazila první dodávka potravin z USA od roku 1962.

Duben 2003 - K šesti až 28 letům žaláře bylo na Kubě odsouzeno 75 Castrových odpůrců.

20.-21. května 2005 - První legální setkání na 170 Castrových odpůrců v Havaně;Vláda před tím vyhostila několik zahraničních politiků a novinářů, včetně českého senátora Karla Schwarzenberga.

31. července 2006 - Fidel Castro se podrobil vážné operaci a proto poprvé dočasně předal své pravomoci - bratrovi Raúlovi, dlouholetému ministrovi obrany.

24. února 2008 - Předsedou Státní rady byl zvolen Raúl Castro; v čele Kuby tak po 49 letech stanul oficiálně někdo jiný než Fidel Castro.

28. února 2008 - Kuba podepsala v newyorském sídle OSN Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a k Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

29. dubna 2008 - Raúl Castro oznámil, že rozsudky smrti, kromě tří za terorismus, budou změněny na doživotí či 30leté vězení; jde asi o 40 až 50 lidí.

27. listopadu 2008 - Na oficiální návštěvu Kuby přiletěl poprvé po osmi letech ruský prezident, Dmitrij Medveděv.

Například v 90. letech, kdy rozpad sovětského bloku přivedl Kubu do hluboké hospodářské krize, se osvědčil jako dobrý manažer, když zredukoval armádu z 300.000 vojáků na pětinu a udělal z ní efektivní ekonomický podnik, který dodnes kontroluje nejdůležitější odvětví hospodářství.

Současné vedení země, které deklarovalo mimo jiné otevřenost novým zahraničními investicím, již také přistoupilo k drobným strukturálním změnám v zemědělství. Například v září začala vláda zdarma rozdělovat půdu zemědělcům do pronájmu na 10 až 25 let, čímž se snaží vyřešit katastrofální nedostatek potravin.

Na hospodářské situaci na Kubě se nejvíce podepsalo embargo z roku 1962, které na Kubu uvalily Spojené státy a stále trvá. Současnému stavu ekonomiky nepřispěla ani současná ekonomická krize ve světě a přírodní katastrofy, které postihly ostrov v letošním roce.

Jak napsaly zahraniční agentury, Kuba hlásí největší ekonomický pokles od pádu Sovětského svazu. Zatímco kubánská vláda předvídala na začátku roku 8procentní ekonomický růst, kubánská ekonomika nakonec vzrostla o pouhých 4,3 procenta.

Obrovské škody napáchaly letos na Kubě hurikány, které se nad ostrovem přehnaly krátce po sobě. Kubě se nevyhnul hurikán Gustav, Iké ani Paloma, které za sebou zanechaly škody až ve výši 10 miliard dolarů.