Mezinárodní dárci na pondělní konferenci v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch přislíbili přes tři miliardy dolarů (více než 67 miliard korun) na pomoc palestinské ekonomice a na rekonstrukci pásma Gazy, které bylo těžce poničeno nedávnými boji mezi izraelskou armádou a palestinským radikálním hnutím Hamas.

Své příspěvky ale země podmínily tím, že se poskytnuté finance nedostanou do rukou Hamasu, který v pásmu Gazy vládne.

Na opravu škod způsobených válkou má připadnout 1,33 miliardy dolarů, další prostředky půjdou převážně na podporu rozpočtu a reforem palestinské samosprávy.

Předem oznámené přísliby od USA, EU a států Perského zálivu nakonec částku 2,8 miliardy dolarů přesáhly, problémem ovšem zůstává, jak se konkrétní podpora do pásma dostane. Hraniční přechody s Gazou totiž Izrael nadále blokuje.

Čtěte také

Většina dárců rovněž požaduje, aby finance nebyly rozdělovány prostřednictvím Hamasu, který pásmo Gazy v současnosti ovládá a který Spojené státy i Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Hamas, jenž se odmítá vzdát násilí a uznat stát Izrael, ve svém komuniké "jakékoli politické zneužívání podpory" odsoudil.

Saúdská Arábie slíbila miliardu dolarů

Evropská unie slíbila, že letos poskytne Palestincům 436 milionů eur (asi 12,2 miliardy korun), z čehož by asi polovina měla plynout přímo do Gazy. Slib nové americké vlády poskytnout až 900 milionů dolarů přijela do Egypta oznámit ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová, která je zde na své první blízkovýchodní cestě ve funkci.

Země Perského zálivu údajně celkem nashromáždí na příštích pět let 1,65 miliardy dolarů; největší, miliardovou částkou přitom přispěje Saúdská Arábie.

Česko na konferenci zastupoval ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Třítýdenní izraelská ofenziva v pásmu Gazy, která skončila klidem zbraní 18. ledna, si vyžádala přes 1300 obětí, z nichž přes 400 tvoří děti. Na 14.000 domů bylo při bojích srovnáno se zemí nebo poškozeno.

Hamas ani Izrael se konference neúčastní

Egyptský prezident Husní Mubarak v úvodním projevu k delegátům ze 75 zemí zdůraznil, že prioritou je dosáhnout trvalého příměří mezi Izraelem a Palestinci, a slíbil, že Egypt bude pokračovat ve zprostředkování tohoto cíle. Mubarak také varoval Hamas, který se podobně jako Izrael konference neúčastní, aby závazky dárců nepovažoval za válečnou kořist. Palestinské frakce vyzval, aby se usmířily a vytvořily vládu národní jednoty, která by na obnovu dohlížela.

Podle šéfky americké diplomacie Clintonové je cílem vytvoření palestinského státu, který by byl zodpovědným partnerem, měl mírové vztahy s Izraelem a svými arabskými sousedy a choval se zodpovědně ke svým občanům.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na konferenci apeloval na "zodpovědné Palestince", aby uzavřeli mír s Izraelem, a poukázal i na nutnost propuštění izraelského vojáka Gilada Šalita výměnou za svobodu palestinských vězňů. Izrael podmiňuje osvobozením Šalita otevření hraničních přechodů s pásmem Gazy.

Obnovu Gazy brzdí blokáda hranic

Izrael pouští do pásma jen nejnutnější zboží a odmítá nechat přes hraniční přechody plynout například větší množství cementu a oceli potřebné pro rekonstrukce s tím, že by tyto materiály mohly být zneužity ozbrojenci.

"Situace na hraničních přechodech je nepřípustná. Humanitární pracovníci nemají do pásma přístup, stejně jako základní zboží," upozornil na konferenci generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Prvotním úkolem je otevřít přechody, ale současně je třeba zajistit, aby do Gazy neproudily zbraně," dodal.

Izrael konferenci a myšlenku posílení podpory pro řadové občany Gazy podporuje. Prezident Šimon Peres nicméně v předvečer konference Evropany varoval před rizikem, že "teroristická organizace" Hamas finanční pomoc zpronevěří. Podle Perese byly už v minulosti významné fondy uvolněné Evropany na rozvojovou pomoc Palestincům zpronevěřeny a zneužity k teroristickým účelům.