Při několikadenních střetech mezi policií a indiány z peruánské Amazonie, kteří povstali proti těžebním projektům na svém území, zahynulo nejméně 55 lidí. Podle peruánského ministerstva obrany přišlo doposud o život 20 policistů, vůdci protestů hovoří o nejméně 25 mrtvých indiánech. Uvedla to v sobotu agentura AP.

Posledními oběťmi se stalo devět strážců zákona, kteří zahynuli, když vojáci znovu dobývali přečerpávací stanici ropovodu státní společnosti Petroperu, kde indiáni drželi 38 policistů jako rukojmí. Ministr obrany Antero Flores uvedl, že 22 policistů se podařilo zachránit a dalších šest je stále nezvěstných.

Na vůdce povstalců Alberta Pizanga byl v sobotu vydán zatykač, není však jasné, kde se nachází.

Nesouhlas s těžbou 

Indiánské kmeny zahájily protesty již v dubnu s cílem přimět parlament k odvolání zákonů, které umožňují těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů. Domorodé obyvatelstvo došlo k závěru, že miliardovými investicemi vesměs zahraničních koncernů ztrácí kontrolu nad svým tradičním životním prostředím a zdroji.

Přímé násilí pak vypuklo v pátek poté, co se policie pokusila odstranit indiánské zátarasy na hlavní silnici vedoucí do Amazonie, vybudované v úseku známém jako Ďáblova zatáčka asi 1400 kilometrů od Limy.

Zástupci indiánů už v polovině května jednali v Limě s předsedou vlády Yehudem Simonem, s dalšími členy kabinetu a také s poslanci, ale bezvýsledně. Vláda v reakci na indiánské protesty vyhlásila v některých okresech Amazonie na dva měsíce výjimečný stav, vývoj však ukázal, že na tomto území nemá reálný vliv.

Prezidenta Garcíu zatím podle průzkumů podporuje asi 30 procent obyvatel, většinou však v městských oblastech, zatímco na venkově je jeho podpora nízká.

Snaží se totiž o rozvoj země formou uvolňování trhu pro zahraniční investice do těžby surovin, podle kritiků ale z toho bohatnou jen místní elity a zahraniční podnikatelé. Málo prý ale bojuje proti chudobě, v níž žije 36 procent obyvatel.