Zbrojní jaderný program má podle Muhammada Baradeje Íránu zajistit obranu proti sousedním zemím i proti USA. Na otázku, zda Íránci pracují na nukleární zbrani, odpověděl: "Můj vnitřní pocit je, že se Írán určitě snaží o získání technologie, která mu umožní vyrobit atomové zbraně, jestliže se pro to rozhodne. Chce tím vyslat sousedním zemím a celém světu vzkaz: nezahrávejte si s námi, můžeme mít atomovou bombu, když budeme chtít. Ale rozumím-li tomu dobře, jejich hlavní cíl je být uznán za velmoc Blízkého východu," řekl Baradej.
Upozornil také na to, že svět jedná se státy, které jadernou zbraň mají, jinak než s těmi ostatními. Severní Korea byla například přizvána k jednacímu stolu, zatímco Irák Saddáma Husajna byl podle Baradejových slov "rozdrcen".
Írán ustoupil, přezkoumá volební výsledky - čtěte ZDE On-line rozhovor: Volby v Íránu a protesty očima reportérky HN - čtěte ZDE
Baradej stál v čele MAAE od roku 1997 a o další mandát se neuchází. Z úřadu má odejít 30. listopadu. O jeho nástupci se má rozhodnout 2. července, přičemž největší šanci na zvolení má Japonec Jukija Amano.
V Íránu se konaly v pátek prezidentské volby, v nichž svůj druhý mandát obhájil dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Dal jasně najevo, že nehodlá na jaderné politice státu nic změnit. Írán se odmítá vzdát technologie obohacování uranu, i když kvůli tomu čelí mezinárodním sankcím. USA ho přizvaly k jednáním, která vedou stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo. Írán prozatím nepřijal žádné z jejich pobídek, které mají kompenzovat ztrátu technologie obohacování.
