Některá předsednictví EU rychle upadnou v zapomnění. V případě toho českého, které končí 30. června, se ale dá říci, že tomu tak nebude.

Každý si vzpomene na umělecké dílo v Radě EU, na němž je Bulharsko zobrazené jako záchod.

Zapomenout se nedá ani projev Václava Klause. Podle něj trvání Evropského parlamentu na politické integraci připomíná potlačování svobodných myšlenek ve východní Evropě před rokem 1989. Nezapomenutelné je i Klausovo odmítání podepsat Lisabonskou smlouvu o reformě unijních institucí proti vůli všech ostatních vlád v EU.

Zapomenout se nedá ani na útok Mirka Topolánka, který označil americké protikrizové snahy za potenciální "cestu do pekel". A nakonec si člověk vzpomene - nebo snad raději ani ne - na dovádění Topolánka ve vile Silvia Berlusconiho.

Češi byli teprve druhou postkomunistickou zemí v čele EU. Slovinci to zvládli v roce 2008 bez incidentů. Ale finanční krize tehdy ještě neudeřila.

Naopak Češi byli v potížích od počátku - a ne vždy vlastní vinou. Izraelský útok na pásmo Gazy a spor mezi Ruskem a Ukrajinou odhalil omezené schopnosti Evropy mírnit spory.

Češi nikdy nevystoupili ze stínu svých předchůdců, když francouzské předsednictví je považováno za jedno z nejdynamičtějších za desetiletí. A prezident Nicolas Sarkozy se několikrát dostal do křížku s Mirkem Topolánkem kvůli Blízkému východu, státní pomoci či protekcionismu.

Je třeba říci, že Češi dosáhli i úspěchů. Zdůrazňovali integritu jednotného evropského trhu, zajistili dohodu o financování ropovodu Nabucco a dohodli snížení DPH na služby, jako jsou restaurace, což se nedařilo léta.

Nejdůležitější poučení z českého předsednictví ale zní: když se připustí, aby domácí politika ovlivňovala řízení evropských záležitostí, má to fatální následky.

"Jejich úředníci byli velmi dobří. Jejich politici byli katastrofální," vystihl české předsednictví jistý bruselský diplomat.

Jak byste zhodnotili české předsednictví Evropské unii vy? Podělte se o svoje názory v moderované debatě.

 
Váš názor: 
Vaše jméno a obec: 
Váš e-mail: