Za prohřešky proti slovenštině budou nejspíš na Slovensku hrozit pokuty, a to od 100 do 5000 eur (2580 až 129.000 korun). Počítá s tím novela jazykového zákona, kterou v úterý schválil slovenský parlament. Podle ní například musí být všechna veřejná oznámení a tabule ve slovenštině. Proti normě se postavili poslanci opoziční Strany maďarské koalice, kteří hájí zájmy početné maďarské menšiny. Budapešť vyjádřila nad novelou rozpaky a politování.

Aby novela začala platit, je třeba, aby ji ještě podepsal slovenský prezident. Pokud by hlava státu zákon vetovala, dostanou ho zpět poslanci.

Pokuty od ministerstva kultury hrozí třeba obcím a úřadům za to, že nepoužívají označení ulic či budov ve slovenštině. Úředníky, občany či podnikatele bude podle zákona možné potrestat za to, že slovensky nemluvili v rozhlase. Sankcím by se neměli vyhnout ani policisté, vojáci, soudy, reklamní agentury či média, pokud se proti slovenskému jazyku prohřeší. Trest například hrozí i provozovatelům restaurací a obchodníkům, kteří svou nabídku nenapíšou ve slovenštině.

Postavení češtiny se nezmění

Nesprávná gramatika a slangové vyjadřování v soukromí se ale trestat nebudou. Novela navíc Čechům dál umožní komunikovat s úřady na Slovensku svou mateřštinou. Slovensky mohou s českými úřady jednat i Slováci v Česku. Umožňuje to Evropská charta regionálních a menšinových jazyků, která v ČR platí od roku 2007. Slovenský parlament tento dokument, který hájí jazyková práva menšin, přijal v roce 2001. Nadále také platí, že v jiných jazycích je možné hovořit jen na úřadech obcí, kde žije nejméně 20procentní menšina.

Jazykový zákon na Slovensku, který platí od ledna 1996, od počátku vyvolával silné emoce a spory. Sankce zavedl od roku 1997. Zrušily se před deseti lety. Ministr kultury Marek Maďarič (Smer-SD) jejich obnovení ale hájil. Podle něj se norma nedodržovala hlavně na jižním Slovensku, kde žije početná maďarská menšina.

Maďaři jsou znepokojeni

Maďarské ministerstvo zahraničí v prohlášení oznámilo, že Budapešť respektuje nezadatelné právo každého státu přijímat zákony. Zároveň ale vyslovilo politování nad způsobem, jakým si slovenský parlament toto suverénní právo vyložil. Místo posílení spolupráce a vzájemných vztahů prý slovenští zákonodárci "učinili rozhodnutí, které je na poli mezinárodního práva znepokojující".

Slovenský zákon odporuje evropským normám, řekla agentuře MTI předsedkyně maďarských menšinových vládních socialistů Ildikó Lendvaiová.

 

 

Proti obnovení pokut se loni postavilo hromadnou připomínkou asi 700 lidí. Ministerstvo oponovalo tím, že si mnozí Slováci stěžovali na upírání práva na informace. Úřady v některých obcích prý požadované údaje poskytovaly jen těm, kteří ovládali jazyk tamní menšiny.

Pokuty se nezvtahují na neplatili lékaře a pracovníky nemocnic, ústavů či domovů důchodců

Při projednávání novely ministerstvo kultury v parlamentu udělalo i ústupky. Přistoupilo například na to, aby pokuty za prohřešky proti slovenskému jazyku neplatili lékaři a pracovníci nemocnic, ústavů či domovů důchodců. Povinnost vysílat programy ve státním jazyce nebude pak platit v oblastech, kde žijí početné menšiny. Dál postačí, když veřejnoprávní televize pořady doplní slovenskými titulky.

Schvalování norem, které se týkají národnostních menšin, vyvolává ohlas zvlášť u politiků maďarské národnosti. Nejednou se odrazilo i ve slovensko-maďarských vztazích, které jsou dlouhodobě napjaté. Vyhrotily se po nástupu současné slovenské vlády v roce 2006.